Dobřeň | |
---|---|
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Mělník |
Obec s rozšířenou působností | Mělník (správní obvod) |
Okres | Mělník |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°28′46″ s. š., 14°33′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 168 (2024)[1] |
Rozloha | 20,56 km²[2] |
Nadmořská výška | 330 m n. m. |
PSČ | 277 21, 277 23, 277 35 |
Počet domů | 167 (2021)[3] |
Počet částí obce | 5 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Jestřebice 30 277 23 Kokořín oudobren@seznam.cz |
Starosta | Jan Špaček |
Oficiální web: www | |
Dobřeň | |
Další údaje | |
Kód obce | 531570 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dobřeň (německy Dobrzin) je obec v okrese Mělník na severu Středočeského kraje. Rozkládá se asi sedmnáct kilometrů severně od Mělníka. Včetně částí Jestřebice, Klučno, Střezivojice a Vlkov v obci žije 168[1] obyvatel. Zástavba vsi s řadou cenných příkladů německé lidové architektury je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1402.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
V obci Jestřebice (přísl. Klučno, 361 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dobřeně) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: jednatelství, kartáčník, řezník, dva hostince, tři obchody se smíšeným zbožím, obchod se zemskými plodinami, rolník, nákladní autodoprava, čtyři obchody s ovocem, kovář, krejčí, tři obuvníci, trafika, kolář, výroba cementového zboží.[8]
Vesnice stojí v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Do východní části katastrálního území Dobřeň zasahuje přírodní rezervace Kokořínský důl.
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 147 obyvatel (z toho 68 mužů), z nichž bylo patnáct Čechoslováků a 132 Němců. Kromě pěti evangelíků a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 128 obyvatel: patnáct Čechoslováků a 113 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také šest evangelíků a jeden člověk bez vyznání.[10]