Dobřeň

O vesnici v okrese Kutná Hora pojednává článek Dobřeň (Suchdol).
Dobřeň
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMělník
Obec s rozšířenou působnostíMělník
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel168 (2024)[1]
Rozloha20,56 km²[2]
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ277 21, 277 23, 277 35
Počet domů167 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduJestřebice 30
277 23 Kokořín
oudobren@seznam.cz
StarostaJan Špaček
Oficiální web: www.obecdobren.cz/index.asp
Dobřeň na mapě
Dobřeň
Dobřeň
Další údaje
Kód obce531570
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobřeň (německy Dobrzin) je obec v okrese Mělník na severu Středočeského kraje. Rozkládá se asi sedmnáct kilometrů severně od Mělníka. Včetně částí Jestřebice, Klučno, Střezivojice a Vlkov v obci žije 168[1] obyvatel. Zástavba vsi s řadou cenných příkladů německé lidové architektury je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1402.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Mladá Boleslav, politický okres i soudní okres Dubá[4]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Dubá
  • 1868 země česká, kraj Česká Lípa, politický i soudní okres Dubá
  • 1939 Sudetenland, vládní obvod Ústí nad Labem, politický i soudní okres Dubá[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Dubá[6]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Doksy[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

V obci Jestřebice (přísl. Klučno, 361 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dobřeně) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: jednatelství, kartáčník, řezník, dva hostince, tři obchody se smíšeným zbožím, obchod se zemskými plodinami, rolník, nákladní autodoprava, čtyři obchody s ovocem, kovář, krejčí, tři obuvníci, trafika, kolář, výroba cementového zboží.[8]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Vesnice stojí v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Do východní části katastrálního území Dobřeň zasahuje přírodní rezervace Kokořínský důl.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 147 obyvatel (z toho 68 mužů), z nichž bylo patnáct Čechoslováků a 132 Němců. Kromě pěti evangelíků a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 128 obyvatel: patnáct Čechoslováků a 113 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také šest evangelíků a jeden člověk bez vyznání.[10]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
  • Autobusová doprava (2012) – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Kokořín, Liběchov, Mělník, Praha.
  • Cyklistika – Územím obce vedou cyklotrasy č. 0011 Na Dole – Šemanovický důl – Dobřeň a č. 0012 Vojtěchov – Dobřeň – Vidim – Tupadly – Malý Hubenov.
  • Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy:
    • modře značená trasa Nedvězí – Dražejov – Střezivojice – Planý důl – Vojtěchov
    • žlutě značená trasa Střezivojice – Kardinál – Zbrázděný vrch – Ráj
    • zeleně značená trasa Konrádov – Planý důl – Dobřeň – Vidím
    • modře značená trasa Pokličky – Jestřebice – Vidím – Chudolazy
    • zeleně značená trasa Kokořín – Nedamy – Jestřebice – Vojtěchov
    • žlutě značená trasa Jestřebice – Kostelíček – Truskavenský důl

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek na Dobřeni.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  8. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 497. (česky, německy) 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 181. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 52. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]