Dolní Bělá

Dolní Bělá
Střed vesnice (pohled z hradu)
Střed vesnice (pohled z hradu)
Znak obce Dolní BěláVlajka obce Dolní Bělá
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPlasy
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel459 (2024)[1]
Rozloha2,15 km²[2]
Katastrální územíDolní Bělá
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ331 52
Počet domů189 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Bělá 31
331 52 Dolní Bělá
dolni.bela@inplus.cz
StarostaMgr. Martin Karlovec
Oficiální web: www.dolnibela.cz
Dolní Bělá
Dolní Bělá
Další údaje
Kód obce558796
Kód části obce28592
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Bělá (dříve Český Neustadtl, německy Böhmisch-Neustadtl) je obec a vesnice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 459[1] obyvatel.

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: de Bela (1318), de Beyla (1358,[4] 1379), „prodali Bielau“ (1512), „postoupil Biele“ (1525), Neustädel (1654), Biela a Neustadtel či Unter-Biela (1838) a Neustadtel český (1854). Německé jméno Neustädel (Nové Městečko) se začal používat v sedmnáctém století, zatímco sousední vesnice se začala označovat jako Horní Bělá. V roce 1916 se používaly názvy Dolní Bělá, Böhmish Neustadtl a Unterběla.[5]

První písemná zmínka o Dolní Bělé (resp. Bělé) je z roku 1315, kdy se objevila v přídomku Racka z Bělé. Racek je považován za zakladatele bělského hradu, s jehož majiteli je vesnice úzce spojena.[6] Není jisté, zda ves existovala už před založením hradu, ale lze to považovat za pravděpodobné. V roce 1357 stál v Bělé farní kostel. Během čtrnáctého století se vesnice nejspíše rozrostla na městečko. Dokladem jsou velké daně, které platil Sezema z Bělé, a mlýny, krčmy a řemeslníci zmiňovaní roku 1379.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 645 obyvatel (z toho 296 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince československé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 58 jich bylo evangelíky, 28 patřilo k církvi československé, osmnáct k církvi izraelské a 257 lidí bylo bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 671 obyvatel: 667 Čechoslováků, dva Němce, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 110 evangelíků, deset členů církve československé, devět židů, jeden člen nezjišťovaných církví a 169 lidí bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 675 705 659 622 700 645 671 495 544 490 446 434 451 415 457
Počet domů 84 79 88 90 91 100 123 130 130 143 130 164 175 176 189

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1990 k obci patřily Líté, Loza a Spankov, od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 Bučí a od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 také Krašovice.[12]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2015.[13]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  • do roku 2018: Tomáš Křiklán
  • od roku 2018: Martin Karlovec

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Dolní Bělá, s. 126. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Dolní Bělá, s. 45–46. 
  6. NOVOBILSKÝ, Milan; RICHTEROVÁ, Jana. Hrad Bělá. Historie a vývoj hradu v Dolní Bělé. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 41 s. S. 4. Dále jen Novobilský, Richterová (1996). 
  7. Novobilský, Richterová (1996), s. 6.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 162. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 299, 305, 525, 47, 257.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  13. Udělené symboly – Dolní Bělá [online]. 2015-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dolní Bělá, s. 291. 
  15. Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  16. Kaple Zvěstování Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  17. Husova kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Bělá, fara, s. 3–7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]