Dolní Bělá
| Dolní Bělá | |
|---|---|
 Střed vesnice (pohled z hradu) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Plasy |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′47″ s. š., 13°16′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 459 (2024)[1] |
| Rozloha | 2,15 km²[2] |
| Katastrální území | Dolní Bělá |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 331 52 |
| Počet domů | 189 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dolní Bělá 31 331 52 Dolní Bělá dolni.bela@inplus.cz |
| Starosta | Mgr. Martin Karlovec |
| Oficiální web: www | |
  Dolní Bělá | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558796 |
| Kód části obce | 28592 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Bělá (dříve Český Neustadtl, německy Böhmisch-Neustadtl) je obec a vesnice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 459[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: de Bela (1318), de Beyla (1358,[4] 1379), „prodali Bielau“ (1512), „postoupil Biele“ (1525), Neustädel (1654), Biela a Neustadtel či Unter-Biela (1838) a Neustadtel český (1854). Německé jméno Neustädel (Nové Městečko) se začal používat v sedmnáctém století, zatímco sousední vesnice se začala označovat jako Horní Bělá. V roce 1916 se používaly názvy Dolní Bělá, Böhmish Neustadtl a Unterběla.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Dolní Bělé (resp. Bělé) je z roku 1315, kdy se objevila v přídomku Racka z Bělé. Racek je považován za zakladatele bělského hradu, s jehož majiteli je vesnice úzce spojena.[6] Není jisté, zda ves existovala už před založením hradu, ale lze to považovat za pravděpodobné. V roce 1357 stál v Bělé farní kostel. Během čtrnáctého století se vesnice nejspíše rozrostla na městečko. Dokladem jsou velké daně, které platil Sezema z Bělé, a mlýny, krčmy a řemeslníci zmiňovaní roku 1379.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 645 obyvatel (z toho 296 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince československé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 58 jich bylo evangelíky, 28 patřilo k církvi československé, osmnáct k církvi izraelské a 257 lidí bylo bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 671 obyvatel: 667 Čechoslováků, dva Němce, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 110 evangelíků, deset členů církve československé, devět židů, jeden člen nezjišťovaných církví a 169 lidí bez vyznání.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 675 | 705 | 659 | 622 | 700 | 645 | 671 | 495 | 544 | 490 | 446 | 434 | 451 | 415 | 457 |
| Počet domů | 84 | 79 | 88 | 90 | 91 | 100 | 123 | 130 | 130 | 143 | 130 | 164 | 175 | 176 | 189 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 1961–1990 k obci patřily Líté, Loza a Spankov, od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 Bučí a od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 také Krašovice.[12]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2015.[13]
Starostové
[editovat | editovat zdroj]- do roku 2018: Tomáš Křiklán
- od roku 2018: Martin Karlovec
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Na návrší nad Dolní Bělou se dochovaly pozůstatky hradu Bělá z počátku čtrnáctého století.
- Ve středu vesnice stojí empírový kostel Povýšení svatého Kříže z let 1820–1822.[14] Pod kostelem se nachází původně pozdně barokní fara z roku 1769, upravená v první polovině devatenáctého století. Její jednopatrová budova má valbovou střechu a půdorys písmena L. Omítky fasád prvního patra jsou zdobené lizénami a štukovými klenáky. Nad vchodem je umístěn akantem zdobený znak opata plaského kláštera Fortunata Hartmanna.[15]
- K drobným kulturním památkám patří kaple Zvěstování Panny Marie a Husova kaple. Barokní kaple Zvěstování Panny Marie z roku 1736 u silnice do Horní Bělé má čtvercový půdorys a sedlovou střechu z bobrovek. Dovnitř vede vstup v šambráně zaklenutý půlkruhovým obloukem s klenákem, na němž je uvedeno vročení 1736.[16] Funkcionalistická Husova kaple byla postavena v letech 1938–1939 podle projektu architekta Jaroslava Fišera. Samotná kaple má kruhový půdorys s průměrem asi jedenáct metrů a kryje ji devět metrů vysoká kupole s lucernou.[17]
- V centru vsi se dochovala budova Válcových mlýnů Josefa Pioreckýho.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad -
Kostel Povýšení Svatého Kříže -
Fara -
Zřícenina hradu Bělá
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Dolní Bělá, s. 126.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Dolní Bělá, s. 45–46.
- ↑ NOVOBILSKÝ, Milan; RICHTEROVÁ, Jana. Hrad Bělá. Historie a vývoj hradu v Dolní Bělé. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 41 s. S. 4. Dále jen Novobilský, Richterová (1996).
- ↑ Novobilský, Richterová (1996), s. 6.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 162.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 299, 305, 525, 47, 257. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Dolní Bělá [online]. 2015-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dolní Bělá, s. 291.
- ↑ Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Kaple Zvěstování Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Husova kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Bělá, fara, s. 3–7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Bělá na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dolní Bělá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
