Doupě (okres Jihlava)

Doupě
Kříž u hasičské zbrojnice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Telč
Obec s rozšířenou působností	Telč (správní obvod)
Okres	Jihlava
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°14′13″ s. š., 15°26′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	104 (2024)[1]
Rozloha	5,12 km²[2]
Katastrální území	Doupě
Nadmořská výška	593 m n. m.
PSČ	588 56
Počet domů	37 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Doupě 19 588 56 Telč [e-mail]
Starosta	Radek Pátek
Oficiální web: www.obecdoupe.cz
Doupě
Další údaje
Kód obce	587079
Kód části obce	31453
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Doupě (německy Doupie^[4]) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 104^[1] obyvatel.

Název

Název se vyvíjel od varianty Daupie (1678, 1718), Daupe (1720), Daupie (1751), Daupie a Daupě (1846) až k podobám Doupie a Doupě v roce 1872. Místní jméno pochází ze slova doupě a znamenalo ves, která leží v místě připomínající doupě (v uzavřeném dole či díře).^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci (v telčském urbáři) pochází z roku 1580. Ves Doupě byla od 16. století součástí telčského panství až do roku 1849. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Doupi 148 obyvatel, z toho 72 mužů a 76 žen ve 20 domech a 33 domácnostech. Z nich se živilo 8 zemědělstvím, 4 živnostmi a 1 obojím, vedle 20 nádeníků. Desátky byly odváděny panství Telč a faře tamtéž. Z Doupě se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče.^[6]

Správní začlenění obce od roku 1850

Do roku 1849 bylo Doupě součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhalo politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo v letech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilo se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči.

Po osvobození v květnu 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a po územní reorganizaci od přelomu let 1948 a 1949 pod správní okres Třešť a nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 se stalo součástí správního okresu Jihlava v Jihomoravském kraji až do zrušení okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 byla místní částí Telče, od 1. ledna 1992 je samostatnou obcí.^[7] Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.^[6]

Vývoj obce do současnosti

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 497 ha. Živnosti roku 1911: 1 hostinský, 1 kameník a 1 obchodník se smíšeným zbožím. K roku 1924 se uvádí: lesní revír velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, zpracování kamene, tírna lnu a hospodářství fy F. Foit, živnosti: 1 hostinský, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 obuvník, 1 švadlena, 7 hospodařících rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1931. JZD vzniklo roku 1949, roku 1962 bylo sloučeno do JZD Roštýn Třeštice a to roku 1976 do JZD Roštýn Hodice. Po roce 1945 bylo postaveno: kulturní dům, kravín, haly na zpracování kamene, 4 obytné domy.^[6]

Přírodní poměry

Doupě leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jižně od Růžené, 2 km jihozápadně od Třeštice a 6,5 km od Hodic, 6 km západně od Sedlejova, 5 km severozápadně od Studnic, 6,5 km severně od Telče, 4,5 km severovýchodně od Vanova a 2 km od Vanůvku a 5 km od Řásné a 3 km východně od Řídelova. Geomorfologicky obec leží na rozmezí Křižanovské vrchoviny a Javořické vrchoviny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Jihlavské vrchy, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťská pahorkatina a Řásenská vrchovina.^[8] Průměrná nadmořská výška činí 593 metrů.^[9] Nejvyšší bod, Vyštěnec (688 m n. m.), leží v severní části obce. Vsí protéká Třešťský potok, na němž se rozkládá Doupský rybník. Západně od Doupěte se do Třešťského potoka ze severu vlévá bezejmenný potok, na němž leží v katastru obce leží rybník Kokšovka.^[10]

Přírodní rezervace Doupský a Bažantka

Západně od obce se rozkládá evropsky významná lokalita Šilhánky, kde žije kuňka ohnivá.^[11] Dále se zde nachází evropsky významná lokalita a přírodní rezervace Roštýnská obora, kde žije netopýr černý.^[12] Další evropsky významná lokalita a přírodní rezervace se nazývá Doupský a Bažantka, která je chráněná pro přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition^[13] a ohrožený rostlinný druh Nuphar pumila.^[14] Památná 37metrová douglaska tisolistá roste na okraji lesní školky u hradu Roštejn, její stáří bylo v roce 1994 odhadováno na 130 let.^[15]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 42 domech 270 obyvatel. 270 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 268 římských katolíků a 1 evangelík.^[16]

Vývoj počtu obyvatel obce Doupě^[17]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	160	163	174	191	207	209	270	165	143	148	107	83	87	102

Škola

Roku 1788 zde byla zřízena náboženským fondem škola, k níž byly přiškoleny Řídelov, Studnice, Třeštice a Vanůvek. Původně se učilo v soukromém domě, roku 1805 byla postavena škola, roku 1882 přestavěna a rozšířena na dvoutřídní. V 70. letech 20. století byla škola zrušena a žactvo převedeno do Telče a Třeště.^[6]

Obecní správa a politika

Doupě je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Otto Christián.

Období	Voliči	Účast v %	Mandáty	Výsledky	Starosta
2006–2010	83	89,16	7	7 SNK I	Otto Christián
2010–2014	81	70,37	7	7 SNK I	Otto Christián
2014–2018	84	75,00	7		Otto Christián

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy KERAMICKÉ CENTRUM DOUPĚ o.p.s. a EcoPal, s.r.o.^[18] Obcí prochází silnice III. třídy č. 11262 z Třeštic do Vanůvku.^[19] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Radek Čech - Autobusová doprava. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Telč, Mrákotín, Studená a Jindřichův Hradec.^[20] Obcí prochází cyklistické trasy č. 16 z Růžené do Vanůvku a č. 5123 do Třeštic a žlutě značená turistická trasa z Roštejna do Volevčic.

Pamětihodnosti

• Boží muka před vesnicí
• Hrad Roštejn s přilehlou zahradou a zbytky opevnění. V roce 1915 hrad vyhořel, a do poloviny 50. let 20. století byl stavebně obnovován. Nyní je součástí Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Zajímavosti

• V okolí obce se natáčely filmy Z pekla štěstí a Dům U Zlatého úsvitu.

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 192. 
6. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 844–847. 
7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 118. 
8. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
9. Doupě [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
10. Doupě [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
11. Šilhánky [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
12. Roštýnská obora [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
13. Doupský a Bažantka [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
14. PR Doupský a Bažantka [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
15. douglaska tisolistá [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
16. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25. 
17. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 19. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
18. Doupě [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
19. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
20. Doupě [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Doupě v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Doupě v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Úřední stránky

Autoritní data	NKC: ge346002

Portály: Morava