Dračinec rumělkový

Jak číst taxoboxDračinec rumělkový
alternativní popis obrázku chybí
Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari)
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďchřestovité (Asparagaceae)
Roddračinec (Dracaena)
Binomické jméno
Dracaena cinnabari
Balf.f., 1882
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari) je strom z čeledi chřestovitých. Je to endemit z ostrova Sokotra v Arabském moři. Domorodci jej pro krvavou barvu jeho mízy a pryskyřice nazývají také „dračí strom“.[2]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Strom má dost zvláštní vzhled s hřibovitou korunou. Na rozdíl od většiny jednoděložných dřevin vykazuje tento dračinec druhotné tloustnutí. Na řezu má dokonce růstové zóny, jež připomínají letokruhy známé u dvouděložných stromů. Stejně jako ostatní stromové dračince má specifický habitus.[3] Listy, které opadávají jednou za 3 až 4 roky, totiž najdeme pouze na koncích nejmladších větví.

Plody jsou malé dužnaté bobule, které obsahují 1–3 semena o průměru 4–5 mm a hmotnosti asi 68 mg.[4] Jak plody zrají, přechází jejich barva postupně od zelené přes černou až do oranžové. Zralé plody slouží jako potrava ptákům, například špačkům sokoterským (Onychognatus frater), kteří pak semena roznášejí. Plody vyměšují tmavorudou pryskyřici známou jako dračí krev.[5]

Stejně jako ostatní jednoděložné stromy, například palmy, roste dračinec rumělkový z konce statného kmene. Jeho dlouhé tuhé listy rostou v hustých růžicích na vrcholku. V dospělosti se kmen větví a vytváří hřibovitou korunu s listy dlouhými až 60 cm a širokými 3 cm. Také větve dračince jsou silné a vidličnatě se větví.

Neobvyklý tvar stromu je dán jeho přizpůsobením se životu v prostředí s nedostatkem vláhy, jako jsou vrcholy kopců a hor. Mohutná hustá koruna poskytuje stín a snižuje odpařování vody. Tento stín napomáhá též růstu semenáčů vyrůstajících poblíž dospělého stromu, což vysvětluje, proč mají tyto dračince sklon růst blíže u sebe.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Dračince rostou pouze v několika izolovaných populacích ve východní polovině ostrova Sokotra.[6] Vyskytují se v nadmořských výškách od 250 m a výš a jsou tak součástí rozmanitých biotopů. V nižších polohách jsou spíše jen příměsí, avšak na vápencových plošinách od 400 m n. m. do 900 m n. m. vytvářejí dračincové háje a lesy.[6]


Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Vzrůstající počet obyvatel společně s rozvojem turistiky ohrožují faunu i flóru na Sokotře. Vzhledem k těžbě dřeva, zvyšujícím se potřebám pastvy dobytka a rozvoji infrastruktury je větší tlak vyvíjen na květenu souostroví. Tak se z rozšířených a propojených porostů dračince staly izolované populace. Řada z nich trpí nízkou regenerací. Porosty však neničí jen zvýšená pastva a zkrmování květů a plodů hospodářským zvířectvem, největší hrozbu pro tento druh představuje postupné vysychání souostroví Sokotra. Tento proces probíhá již po několik století a jeho výsledkem je špatný stav stromů, které postupně stárnou a nezmlazují se,[6] jakož i rostoucí rozloha suchých ploch, nevhodných pro růst dračince rumělkového. Další hrozbou pro dračincové porosty je těžba jejich pryskyřice a využívání listů k výrobě provazů.

Nejzachovalejším stanovištěm s porostem dračince rumělkového je vápencová plošina Firmihin. Ve zdejším asi 540hektarovém lese žije řada vzácných a endemických druhů. Výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ukázal, že v příštích desetiletích se počet zdejších dračinců sníží kvůli jejich stárnutí a nezmlazování.[7]

Využití

[editovat | editovat zdroj]

Pryskyřice stromu na vzduchu tuhne na červenohnědou hmotu, která se lidově nazývá dračí krev.[6] Domorodci ji pro její léčebné a dezinfekční účinky používají již od starověku jako stimulans a abortivum.[8] Kořeny stromu obsahují klejopryskyřici, která se používá k přípravě kloktadla, a jako stimulans, adstringens a do zubní pasty. Kořeny se používají při revmatismu, listy slouží jako karminativum.[9]

Dračí krev se již od starověku používá také jako barvivo. Byly jí barveny například slavné Stradivariho housle.[6] Dodnes tvoří složku houslařských laků. Používali ji též alchymisté[10] a kouzelníci při svých rituálech.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dracaena cinnabari na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ Becky Chung. World's Most Unique Places To Visit. Forbes. 2009-11-04. Dostupné online. 
  3. ↑ BOS, J.J. Dracaena in West Africa. [s.l.]: Agricultural University Wageningen, 1984. 
  4. ↑ ADOLT, R.; PAVLIS, J. Age structure and growth of Dracaena cinnabari populations on Socotra. Trees - Structure and Function. 2004, s. 43–53. DOI 10.1007/s00468-003-0279-6. 
  5. ↑ EDWARD, H. Raman spectroscopy of coloured resins used in antiquity: dragon's blood and related substances. Spectrochimica Acta Part A: Molecular and Biomolecular Spectroscopy. 2001, s. 2831–2842. DOI 10.1016/S1386-1425(01)00602-3. Bibcode 2001AcSpA..57.2831E. 
  6. ↑ a b c d e ziva.avcr.cz
  7. ↑ HUBALKOVA, I. Prediction of Dragon's Blood Tree (Dracaena Cinnabari Balf.) Stand Sample Density on Soqotra Island.. Journal of Landscape Ecology. 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-08-2014.  Archivovaná kopie. mendelu.vedeckecasopisy.cz [online]. [cit. 2016-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. ↑ Handbook of Medicinal Herbs https://books.google.com/books?id=8AJkBmPDRUUC&pg=PA256&lpg=PA256&dq=dragon's+blood+abortion&source=bl&ots=MKL2zg0nGD&sig=xEJSBCupdoOG_MUgMWJePePfYvY&hl=en&ei=-vX_TL7NItLSngf4r8zlDQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CBcQ6AEwAA#v=onepage&q=dragon's%20blood%20abortion&f=false
  9. ↑ Indian Medicinal Plants: An ... - Google Books
  10. ↑ Dragon's Blood Resin from Alchemy Works [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]