Drienovec
| Drienovec | |
|---|---|
 Kostel sv. Martina | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°36′40″ s. š., 20°56′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 188 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Košice-okolí |
| Tradiční region | Abov |
  Drienovec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 28,1 km² |
| Počet obyvatel | 2 366 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 84,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ing. Štefan Bacsó |
| Vznik | 1335 |
| Oficiální web | www |
| starosta | |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Drienovec Drienovec 368 044 01 Drienovec |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 044 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drienovec, do roku 1948 Šomody (maďarsky Somodi) je obec v okrese Košice-okolí na Slovensku.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Název obce je odvozen z názvu lesní plodiny – dřínu (v maďarštině „som“), která se hojně vyskytuje v katastrálním území obce. Král Béla IV. (podle legendy) procházel po prohře v bitvě s Tatary (v roce 1241) se svým vojskem územím Drienovce. Válkou vysílené vojsko zde odpočívalo a občerstvilo se plody dřínu a pak pokračovalo v cestě domů. Obecní kronika proto uvádí rok 1241 jako rok první zmínky.
První zachovaná písemná zmínka pochází z roku 1255 při popisu hranic majetku jasovského kláštera. V období husitských válek (v roce 1446) obsadil Jan Jiskra z Brandýsa i Drienovec s okolím. Po vítězství Turků v bitvě u Moháče (v roce 1526) začalo postupně plenění velké části uherského území. Turecký paša Hasan v roce 1696 zničil vesnici Drienovec a mladé obyvatele odvedl do zajetí. Od roku 1626 se obec často zmiňuje jako zemědělská. Dne 1. května 1691 však obec do značné míry vyhořela a obytných zůstalo jen 11 domů. Zničený kostel byl znovu vystavěn až v roce 1780. Datum této události si obyvatelé obce dodnes každoročně připomínají prvomájovou mší svatou. Začátkem 18. století zasáhla celý Abov morová epidemie a v roce 1710 na tuto nemoc umřela převážná část obyvatelstva. V roce 1777 darovala Marie Terezie celé území obce Rožňavskému biskupství. V uherském geografickém lexikonu z roku 1851 je obec uvedena jako velká maďarská obec s 1 234 obyvateli. Statistika z roku 1910 vykazovala v Drienovci celkem 1 180 obyvatel, z toho bylo 1 166 Maďarů, 13 Slováků a 1 Němec. Do roku 1918 byla obec součástí Uherska. V letech 1938 až 1945 byla obec kvůli první vídeňské arbitráži součástí Maďarska. Statistika z roku 1991 zde vykazovala 58,85 procentní většinu obyvatel maďarské národnosti oproti 40,28% podílu Slováků. Tento poměr se v průběhu následujících let změnil a podle statistiky z roku 2001 v obci žilo celkem 1 752 obyvatel, z toho bylo 1 119 Slováků (63,87 %), 587 Maďarů (33,50 %), 31 Romů (1, 77 %), 2 Ukrajinci (0,11 %), 2 Češi (0,11 %) a 1 Polák (0,06 %).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Klasicistní kaštel z roku 1780. V okolí objektu se nacházejí zbytky původního anglického parku.[3] V roce 1999 kaštel odkoupil řád Mariánských sester.[4]
- Římskokatolický kostel sv. Martina, jednolodní pozdně barokní stavba z let 1775–1780 se segmentově ukončeným presbytářem a věží tvořící součást její hmoty. Kostel byl upravován po roce 1945, protože byl během války silně poškozen.[5]
Turismus
[editovat | editovat zdroj]- V lokalitě Drienovská mokraď je ornitologický stacionář.[6]
- Obec, resp. rekreační osada Drienovské kúpele, je východiskem pro turistické túry na Jasovskou planinu, národní přírodní rezervaci Palanta a Drienovskou jeskyni.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drienovec na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drienovec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Drienovec. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Mariánske sestry - Drienovec - 20 rokov reštaurovania. marianske-sestry.mariales.com [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Drienovec - Kostol sv. Martina biskupa. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Ornitologický stacionár DRIENOVEC. NP Slovenský kras [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Obec Drienovec-Drienovecké kúpele. NP Slovenský kras [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (slovensky)
