Drnholec
| Drnholec | |
|---|---|
 náměstí Svobody od západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Mikulov |
| Obec s rozšířenou působností | Mikulov (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°51′27″ s. š., 16°29′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 864 (2024)[1] |
| Rozloha | 35,19 km²[2] |
| Katastrální území | Drnholec |
| Nadmořská výška | 184 m n. m. |
| PSČ | 691 83 |
| Počet domů | 632 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Kostelní 368 691 83 Drnholec drnholec@mikulovsko.cz |
| Starosta | Libor Růžička |
| Oficiální web: www | |
  Drnholec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584444 |
| Kód části obce | 32522 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drnholec (německy Dürnholz[4]) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.
Drnholec se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: U křížku, Výsluní, Šibeniční vrch, Sluneční vrch, Hajdy na jamách, Šternberg) a vede tudy 288 km dlouhá Cyklotrasa Moravská vinná stezka.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní jméno vsi bylo Drnovice, výchozí tvar Drnovici byl pojmenováním obyvatel vsi. Pravděpodobně byl odvozen od osobního jména Drn ("lidé Drnovi"), vyloučit se nedá i odvození od obecného jména drn ("lidé od drnu"). Němečtí osadníci ve 13. století jméno povrchně zvukově upravili na Dürrenholz ("suché dřevo"), které bylo následně počeštěno na Drnholec.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Související informace naleznete také v článku Dějiny Drnholce.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]
Starostové obce
[editovat | editovat zdroj]- 1575: Jörg Ladnbauer
- 1579: Wentzl Artmann
- 1690: Johannes Feldtgibl
- 1724: Matthias Schwanzer
- 1750: Michl Beutler
- 1848: Jakob Handl
- 1866 (–1869): Johann Matzka
- 1901–1923: Johann Gerischer
- 1924–1938: Anton Sogl
- 1938–1945: Josef Krebs
- 1945–1945: Karel Novak (Julius Krupica, Oldrich Bednarik, Alois Hromek, František Ligas)
- 1945–1947: František Cibulka
- 1947–1949: Josef Kralik
- 1949–1959: Stanislav Šeda
- 1959–1964: Stanislav Brychta
- 1964–1968: Josef Hájek
- 1968–1971: MVDr. Miloš Svoboda
- 1971–1976: Viktor Šedivý senior
- 1976–1981: Viktor Šedivý junior
- 1981–1990: Karel Šebesta
- 1990–1994: Stanislav Kulhavý
- 1994–2009: Josef Čápek
- 2009–2022 : Jan Ivičič
- od října 2022 : Ing. Libor Růžička
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Drnholci.
Na návsi a v její východní části se nachází soubor nejvýznamnějších stavebních památek městyse, tvořený zámkem, kostelem, radnicí a farou.
_-_b%C3%BDval%C3%A1_radnice.JPG)
- Zámek Drnholec – jednokřídlý dvoupatrový renesanční zámek stojí na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje. Vznikl přestavbou staršího hradu během 16. století, za panství Tiefenbachů a následně stavební úpravou ve 30. letech 19. století.
- Kostel Nejsvětější Trojice – pozdně barokní jednolodní chrám dle návrhu architekta Františka Antonína Grimma, vystavěný v letech 1750–1757.
- Pozdně renesanční dvoutraktová budova radnice čp. 1 z konce 16. století.
- Fara čp. 2 vedle kostela, původně loď románského kostela svatého Martina, roku 1757 přestavěná na faru.
- Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody – Morový sloup na upomínku epidemie moru v letech 1714-1715. Sloup byl dokončen roku 1718, jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Sloup je zhotoven z lasturnatého vápence dovezeného z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou na pilířích sochy sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Náklady na zhotovení sloupu byly tehdy 350 zlatých.
- Pozdně renesanční pylon ze 17. století zdobený ornamentem a reliéfními hlavami lvů.
- Barokní socha svatého Floriána z 20. let 18. století od Štěpána Pagana.
- Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1700.
- Dřevěná rozhledna U Křížku z roku 2012, stojí západně od obce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 244.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 196, 197.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drnholec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Drnoholec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Drnholec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- http://www.knihovnadrnholec.webk.cz/ Místní knihovna
