Držková | |
---|---|
Hlavní ulice s kaplí a zvonicí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Zlín |
Obec s rozšířenou působností | Zlín (správní obvod) |
Okres | Zlín |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°19′9″ s. š., 17°47′8″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 371 (2024)[1] |
Rozloha | 20,88 km²[2] |
Katastrální území | Držková |
Nadmořská výška | 378 m n. m. |
PSČ | 763 19 |
Počet domů | 151 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Obec Držková 763 19 Kašava info@drzkova.cz |
Starosta | Ing. Jan Chudárek |
Oficiální web: www | |
Držková | |
Další údaje | |
Kód obce | 585203 |
Kód části obce | 32743 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Držková je obec ležící v severovýchodní části okresu Zlín v Hostýnských vrších. Žije zde 371[1] obyvatel. V katastru pramení říčka Dřevnice. Obec je součástí regionu Moravské Valašsko.
Součástí obce jsou také osady a samoty Bílý Kopeček, Ráztoka, U Paseků, Salajka, U Brány, Hutě, Nová Cesta, Dolinky, Májová, Nivky, U Malinů, Lhoty, U Nevolů, U Slováků, U Olšáků, Košařiska, U Olšáků, Na Lučkách, Kotáry a U Češků.
Jméno vsi znělo původně Držkova (tj. ves) a šlo o přivlastňovací přídavné jméno k osobnímu jménu Držek (což byla domácká podoba jmen Držislav, Držkraj). Zakončení změněno na -ová podle jmen jiných vsí v širším okolí. Neznalostí základu se v lidovém pojetí jméno vesnice propojilo s obecným dršťky a vznikl tvar Dršťková poprvé doložený v polovině 16. století a užívaný do začátku 20. století.[4]
První zmínka o obci z roku 1391 se nachází v moravských zemských deskách (cúda olomoucká). Obec tehdy byla poddanskou vsí (lhotou, pasekou), patřící k panství pánů na Lukově. První písemná zmínka vypovídá, že Ježek ze Šternberka, jinak z Lukova, zapsal Bolce, manželce jakéhosi Štěpánka právem věnným 80 hřiven na Dolní a Horní Držkové s vyloučením lesů. Věno přijal její bratr Bohuška ze Sazovic. V té době tu tedy existovaly osady dvě: Horní a Dolní Držková. Roku 1446 je tu ještě zmiňována třetí osada Zdislavov, v místech nynějších Pasek. Po roce 1466 je už zmiňována jen jedna obec. Horní Držková zanikla (roku 1437) pravděpodobně v důsledku požáru. Podle pověsti se Horní Držková propadla do země. I Zdislavina Lhota (Zdislavov) je naposledy zmiňována roku 1516, prý tam ale stával kostelík i s hřbitovem.
Obec v minulosti proslula podomáckou výrobou všemožných dřevěných výrobků (troky, lopaty, hrábě, kosiska, topora, nábytek, dětské hračky atd.). Vyrábělo se také tu dřevěné uhlí pálením milířů. Ve střední a severní části obce je doložena také salašnická činnost.
V roce 2011 bylo v obci otevřeno Muzeum dřevěného porculánu. Toto soukromé muzeum zachycuje historii obce Držková a především dříve hojně provozovanou podomáckou výrobu dřevěného nářadí a náčiní, lidově též zvanou dřevěninu či dřevěný porculán. Dřevo hrálo v dřívějších dobách zásadní roli v životě držkovských občanů. V kraji, kde je „konec chleba a začátek kameňa“, neposkytovala chudá políčka, posetá balvany, výživu ani pasekářům, natož lidem z vlastní obce. Proto, oč Držkovjany připravila chudá pole, to jim musely vynahradit hory. Vyrábělo se zde nepřeberné množství výrobků, které našly upotřebení mnohdy daleko od místa svého vzniku. Expozice umístěná v kopii salašnické stavby – kolibě obsahuje originální nástroje i hotové výrobky, které svědčí o důmyslnosti a zručnosti těchto podomáckých výrobců.
K dalším stavbám muzea patří i kopie roubené zvonice z Vlčkové a soubor včelích úlů – klátů.
Na návsi u Dědinského potoka stávala valašská zvonice z 18. století. Byl v ní i 48 kg těžký zvon, který byl však v průběhu první světové války zrekvírován. Zvonice byla v 70. letech pro svůj špatný stav a z důvodu uvolnění místa pro rozšíření silnice stržena. Roku 1999 byla podle starých nákresů postavena replika staré zvonice, která se nachází v blízkosti místa, kde stávala zvonice původní.
Obec udělila v roce 2014 čestné občanství etnografu a národopisci Karlu Pavlištíkovi.[5]