Dub červený
 Dub červený | |
|---|---|
.JPG) Listy dubu červeného | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bukotvaré (Fagales) |
| Čeleď | bukovité (Fagaceae) |
| Rod | dub (Quercus) |
| Binomické jméno | |
| Quercus rubra L., 1753 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dub červený (Quercus rubra) je statný opadavý listnatý strom z čeledi bukovitých, původním výskytem ve východní části Severní Ameriky. Jedná se o okrasnou parkovou dřevinu a díky dobrým růstovým vlastnostem je využívána i jako lesní dřevina. Pak je zpracovávána jako palivo, obkladový podlahový materiál a pro výrobu nábytku. Dub červený je hojně využíván v parcích celé Evropy od 20. let 18. století. Do českých zemí byl zaveden v 90. letech 19. století. V České republice se s ním lze setkat v parcích i lesích.[2] Odborníky je považován za nebezpečný invazní druh a nejvýznamnější invazivní hrozbu pro české lesy.[3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Název tohoto druhu dub červený (Quercus rubra) je odvozen od charakteristické barvy jeho listů na podzim. Listy jsou matné s 3-5 laloky, které jsou odděleny zářezy sahajícími skoro až do poloviny listu. Každý lalok je zakončen trojicí úzkých špiček. Řapík listů je 2–5 cm dlouhý, do červena zbarvený a tloustnoucí směrem k bázi. Strom samotný má mohutný kmen s nízce se rozvětvujícími větvemi.
Samčí květy jsou tyčinky ve svazcích v řídkých jehnědách, samičí květy v číšce (kopule) na stopkách v jednotlivých svazečcích. Jsou větrosnubné. Doba květu zpravidla květen. Plodem je žalud. U mladých stromů je žalud charakteristicky červený, u starších stromů je zbarvení do hněda.
Dorůstá výšky 25–40 m a dožívá se 300–500 let.
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Ve své domovině přirozeně roste v listnatých a smíšených lesích mírného pásu. V některých regionech České republiky dochází k agresivně expanzivnímu chování dubu červeného. Vzhledem k nadměrné kyselosti spadaných listů dubu červeného dochází k zamezení růstu ostatních domácích dřevin a rostlin. Jedním z míst, které jsou silně zasaženy je Pastýřská stěna v Děčíně. Zde došlo i k chemickému odstraňování náletů dubu červeného.[5]
-
Listy dubu červeného -
Žaludy dubu červeného -
Podzimní zbarvení dubu červeného -
Kmen dubu červeného
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V oblasti Jablunkova v České republice se nacházejí památné stromy dubu červeného.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Quercus rubra L. (dub červený) [online]. [cit. 2009-10-26]. Dostupné online.
- ↑ KŘIVÁNEK, Martin. Současné poznatky o chování invazních druhů vyšších rostlin a prognóza pro lesní hospodářství. In: MOUCHA, P. Nepůvodní dřeviny a invazní rostliny. Sborník přednášek z celostátního semináře konaného 24. 9. 2003 ve Žluticích. Praha: ČLS, 2003.
- ↑ FEREBAUER, Václav. Krásný, ale agresivní. Dub červený podle expertů ohrožuje české lesy. iDNES [online]. 2018-04-08 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Pastýřská stěna. zpravodajstvi.mmdecin.cz [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Květena České republiky, díl 2. Eds. S. Hejný, B. Slavík. - Praha: Academia, 1990. - s. 21-35. - ISBN 80-200-1089-0
- System a evoluce vyšších rostlin. Ed. R. Henrych. - Praha: SPN, 1977. - s. 202-203.
- Stromy a keře. Autor Václav Větvička.- Praha: Aventinum, 2008. - s. 124. - ISBN 80-7151-254-0
- Stromy. Ed. Bruno P. Kremer- Praha: Nakladatelství Ikar, 1995. - s. 128- 129. - ISBN 80-85830-92-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dub červený na Wikimedia Commons - Galerie dub červený na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo dub ve Wikislovníku
Taxon Quercus rubra ve Wikidruzích
