Dusičnan měďnatý | |
---|---|
Prášková forma | |
Vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan měďnatý |
Triviální název | Ledek měďnatý |
Anglický název | Copper nitrate |
Sumární vzorec | Cu(NO3)2 |
Vzhled | modré krystalky nebo prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 3251-23-8 |
PubChem | 18616 |
Číslo RTECS | GL7875000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 187,556 g/mol 241,602 g/mol (trihydrát) 295,648 g/mol (hexahydrát) |
Teplota tání | 256 °C 114,44 °C (trihydrát) |
Teplota rozkladu | 170 °C (trihyhrát, -HNO3) |
Teplota dehydratace | 26,4 °C (hexahydrát, -3 H2O) |
Hustota | 2,320 g/cm3(trihydrát) 2,074 g/cm3 (hexahydrát, 20 °C) |
Index lomu | nD= 1,43 (trihydrát) |
Rozpustnost ve vodě | trihydrát 137,8 g/100 g (0 °C) 252,0 g/100 g (20 °C) 475,1 g/100 g (40 °C) 475,1 g/100 g (60 °C) 667,3 g/100 g (80 °C) 1 270 g/100 g (100 °C) hexahydrát 248,5 g/100 g (0 °C) 366,9 g/100 g (10 °C) 785 g/100 g (20 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol ethanol 100 g/100 ml (trihydrát, 12,5 °C) glycerol |
Měrná magnetická susceptibilita | 6,5×10−6 cm3g−1 (trihydrát) |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 217 kJ/mol (trihydrát) −2 105 kJ/mol (hexahydrát) |
Izobarické měrné teplo cp | 1,405 JK−1g−1 (hexahydrát) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
NFPA 704 | 0
1
1
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dusičnan měďnatý je měďnatá sůl kyseliny dusičné se vzorcem Cu(NO3)2. Tato modrá hygroskopická látka je velice rozpustná ve vodě, podobně jako ostatní dusičnany.
Rozpouštění mědi v zředěné (první rovnice) a koncentrované (druhá rovnice) kyselině dusičné:
Podle Beketovovy řady kovů běžné kyseliny nereagují s mědí a dalšími tzv. ušlechtilými kovy. U kyseliny dusičné (a jiných oxidujících kyselin) dochází k redukci části kyseliny za současné oxidace ušlechtilého kovu na kation a při reakci tak nevzniká vodík:
Dusičnan měďnatý lze vyrábět i jinak, než rozpouštěním mědi v kyselině dusičné. Jedna z možností je například vyredukování stříbra z dusičnanu stříbrného (stříbro je ušlechtilejší kov než měď), za současného rozpuštění mědi na měďnatou sůl.
Levnější metoda je reakce síranu měďnatého s dusičnanem vápenatým, kde vzniká rozpustný dusičnan měďnatý a nerozpustný síran vápenatý, který je možné oddělit filtrací.
Při zahřívání dochází k rozpadu podle rovnice:
Dochází k rozpadu na oxid měďnatý, oxid dusičitý a kyslík, proto je stejně jako další dusičnany dobré oxidační činidlo. Může probíhat reakce s dalšími kovy, které mají zápornější elektrodový potenciál. Reakce probíhá velice jednoduše (jako příklad uveďme zinek)
Díky mědi v molekule sráží bílkoviny, enzymy a způsobuje rozpad hemoglobinu, podobně jako síran měďnatý. Při požití dochází k akutní otravě mědí.