dusičnan železnatý | |
---|---|
Hexahydrát dusičnanu železnatého | |
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan železnatý |
Anglický název | Iron(II) nitrate |
Německý název | Eisen(II)-nitrat |
Sumární vzorec | Fe(NO3)2 |
Vzhled | zelené krystaly (hexahydrát) |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 14013-86-6 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-899-5 |
PubChem | 9815404 |
SMILES | [N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Fe+2] |
InChI | InChI=1S/Fe.2NO3/c;2*2-1(3)4/q+2;2*-1 Key: MVFCKEFYUDZOCX-UHFFFAOYSA-N |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 179,86 g/mol |
Teplota tání | 60 °C (140 °F; 333 K) (hexahydrát) |
Teplota varu | 61 °C (142 °F; 334 K) (rozkládá se) |
Rozpustnost ve vodě | 87,525 g/100 ml |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −497,9 kJ/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dusičnan železnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Fe(NO3)2.
Dusičnan železnatý lze připravit mnoha způsoby, například reakcí kovového železa v zředěné kyselině dusičné za studena:[1]
Pokud tato reakce probíhá při teplotě nižší než −12 °C, vzniká nonahydrát. Snadno se z něj uvolňuje voda za vzniku hexahydrátu.[1]
Výše uvedenou reakcí může také vznikat dusičnan železitý jako vedlejší produkt. Reakcí síranu železnatého nebo barnatého a dusičnanu olovnatého ve zředěném ethanolu a následným odpařením roztoku dochází ke vzniku zelených krystalů hexahydrátu dusičnanu železnatého:[1]
Roztok dusičnanu železnatého a kyseliny dusičné vzniká reakcí dusičnanu hydrazinu a dusičnanu železitého při 40 °C s dusičnanem měďnatým jako katalyzátorem:[2]
Dusičnan železnatý se běžně vyskytuje jako hexahydrát Fe(NO3)2·6H2O, což je aquakomplex železa. Může se také vyskytovat jako nonahydrát Fe(NO3)2·9H2O. Hexahydrát dusičnanu železnatého je světle zelená krystalická látka s kosočtvernou krystalovou strukturou. Ve vodě je vysoce rozpustný a jeho rozpustnost se zvyšuje s rostoucí teplotou. Bezvodý dusičnan železnatý je nestabilní a za přítomnosti vzdušného kyslíku oxiduje za vzniku železitých iontů. I v nepřítomnosti kyslíku je možná oxidace reakcí s dusičnanovými ionty. Rychlost rozkladu se zvyšuje s rostoucí teplotou a koncentrací. Rozklad je také urychlován přítomností kyseliny dusičné.[3]
Reakce dusičnanu železnatého s hydroxidem sodným za vzniku hydroxidu železnatého a dusičnanu sodného:
Koncentrovaná kyselina dusičná oxiduje dusičnan železnatý na dusičnan železitý:[3]
S ve vodě rozpustnými uhličitany tvoří dusičnan železnatý uhličitan železnatý:
Působením neušlechtilých kovů se redukuje na železo (viz Beketovova řada kovů):
Dusičnan železnatý je užitečným činidlem při syntéze dalších sloučenin obsahujících železo a využívá se také jako katalyzátor redukčních reakcí.[1]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Iron(II) nitrate na anglické Wikipedii, Eisen(II)-nitrat na německé Wikipedii a Нитрат железа(II) na ruské Wikipedii.