Duválie

Jak číst taxoboxDuválie
alternativní popis obrázku chybí
Duválie Duvalia parviflora
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďtoješťovité (Apocynaceae)
Rodduválie (Duvalia)
Haw., 1812
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duválie[1] (Duvalia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to bezlisté sukulenty s dužnatými stonky, tvořícími shluky nebo polštáře. Květy jsou nejčastěji hnědé, řidčeji nažloutlé nebo až skoro černé, pětičetné, s dlouhými korunními laloky. Rod zahrnuje 19 druhů a je rozšířen v jižní části Afriky, v severovýchodní Africe a Arábii. Duválie jsou pěstovány jako zajímavost ve sklenících botanických zahrad a ve specializovaných sbírkách sukulentů.

Duvalia elegans na ilustraci z roku 1831

Duválie jsou drobné, beztrnné a bezlisté sukulentní byliny, vytvářející řídké shluky až husté polštáře o průměru 4 až 30 cm. Stonky jsou silně dužnaté, zelené nebo načervenalé, válcovité nebo kyjovité až téměř kulovité, s kuželovitými hrbolky. Zbytky zakrnělých listů jsou přítomny v podobě 1 až 4 mm dlouhé, trojúhelníkovité struktury doprovázené 2 žlázkami palistového původu. Květenství je jednotlivé, vyrůstající zpravidla z dolní části stonku, složené z 1 až 8 nebo i více postupně rozkvétajících květů. Kalich je 2 až 6 mm dlouhý, s kopinatými a na konci zašpičatělými kališními lístky. Koruna je 10 až 15 mm široká, kolovitá, hluboce laločnatá. Z vnější strany je zelená nebo hnědavá a lysá, na vnitřní straně různě zbarvená, nejčastěji hnědá, řidčeji bledě žlutá až téměř černá nebo červenohnědá. Ve střední části květu přechází v dužnatý, chlupatý nebo papilnatý disk. Pakorunka je 2,5 až 4,5 mm vysoká a 2 až 9 mm široká, tvořená 2 kruhy laloků. Vnější laloky tvoří pětihranný až kruhovitý disk, vnitřní jsou jen 1 mm dlouhé a přiléhají ke hřbetům prašníků. Prašníky jsou vodorovně přirostlé ke čnělkové hlavě. Plodem je souplodí 2 vzpřímených měchýřků.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod duválie zahrnuje 19 druhů.[3] Je rozšířen v jižní Africe od jižních oblastí Angoly a Zambie po jihoafrické Kapsko a v Arábii a přilehlé oblasti severovýchodní Afriky od východního Súdánu po severní Somálsko. Rozsáhlejší areál v tropické a subtropické jižní Africe má pouze druh Duvalia polita, ostatní jihoafrické druhy jsou svým výskytem omezeny na Kapsko a přilehlá území.[2]

Rod Duvalia je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Asclepiadoideae a tribu Ceropegieae. Popsal jej v roce 1812 anglický botanik Adrian Hardy Haworth a zařadil do něj 3 druhy z rodu Stapelia popsané o několik let dříve a také několik nových druhů.[2]

Duválie jsou pěstovány jako zajímavost ve sklenících botanických zahrad a ve specializovaných sbírkách sukulentů. Některé druhy jsou uváděny např. ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji.[4]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c BRUYNS, Peter V. Stapeliads of Southern Africa and Madagascar. Vol. I. Cape Town: [s.n.], 2005. ISBN 1-919766-37-5. (anglicky) 
  3. The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 
  4. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]