Dux (titul)

Dux (plurál ducēs) je latinský výraz původně pro vůdce, zejména vojenskou hodnost vojevůdce a kmenového náčelníka. Později označoval šlechtický titul česky zvaný vévoda, případně i kníže.

Etymologie a varianty

Latinský výraz dux – „vůdce“, je odvozen od slovesa ducere – „vést“. Později vznikly národní a místní varianty titulu vévoda: francouzské duc nebo anglické duke, benátský dóže (doge). Novověké italské duce pak ve 20. století získalo obdobně jako německé Führer posunutý význam nacionalistického fašistického „vůdce“.

Historie

V dobách Římské republiky se výraz dux vztahoval na vojenské velitele (vojevůdce), a to i mimo římskou říši, jednalo se však o obecné označení vojevůdce, než o formální hodnost. Julius Caesar ve svých Commentarii de Bello Gallico ke galským válkám, užívá výrazu dux pro keltské generály, s výjimkou jediného římského velitele, který neměl žádnou oficiální hodnost.^[1]

Související články

Reference

↑ Thomas Wiedemann, “The Fetiales: A Reconsideration,” Classical Quarterly 36 (1986), s. 483. Oním Římanem označovaný titulem dux je Publius Crassus, jenž byl příliš mlád na to, aby zastával funkci.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Thomas Wiedemann, “The Fetiales: A Reconsideration,” Classical Quarterly 36 (1986), s. 483. Oním Římanem označovaný titulem dux je Publius Crassus, jenž byl příliš mlád na to, aby zastával funkci.

[1]