Dvora Omer
| Dvora Omer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. října 1932 Ma'oz Chajim, Britský mandát Palestina (dnes Izrael) |
| Úmrtí | 2. května 2013 (ve věku 80 let) Kfar Ma'as, Izrael |
| Povolání | spisovatelka, pedagožka, vychovatelka a autorka dětské literatury |
| Alma mater | Oranim |
| Ocenění | Izraelská cena a řada dalších |
| Děti | Gil Omer Ron Omer |
| Rodiče | Moshe Mosenzon |
| Příbuzní | Vered Mosenson (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dvora Omer (hebrejsky: דבורה עומר, narozena 9. října 1932 – 2. května 2013) byla izraelská spisovatelka. Píše hlavně knihy pro děti a mládež, ale též divadelní hry, rozhlasové scénáře, romány pro dospělé a sloupky v řadě dětských časopisů.[1]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v kibucu Ma'oz Chajim v Bejtše'anském údolí ještě za dob britské mandátní Palestiny. V době, kdy byla ještě dítě, se její rodiče rozvedli a v jedenácti letech jí zemřela matka při nehodě během výcviku jednotek Hagany. Její otec Moše Mosenzon byl novinový redaktor, který během druhé světové války sloužil v Židovské brigádě v rámci Britské armády a v době jeho nepřítomnosti byla Dvora vychovávána v kibucu. Psát začala již jako malá a svoje dílka publikovala v dětském časopise Bama'ale.[2]
Po absolvování povinné vojenské služby v Izraelských obranných silách studovala v učitelském semináři Oranim, který dokončila v roce 1952, načež se stala učitelkou.[2][1] Ještě během své pedagogické kariéry začala být více literárně činná a psala pohádky Tamařiny dopisy do časopisu Davar pro děti.[2] Ve svých knihách reflektovala vývoj nově vzniklého státu a jeho kultury a řadu příběhů, postav a událostí věnovala dějinám sionismu.[2] Většina jejích knih je pro mladé dospělé a řada z nich byla přeložena do mnoha jazyků.
Ke konci života žila v mošavu Kfar Ma'as a se svým manželem Šmulikem měla tři děti.[2]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Během své literární kariéry získala řadu ocenění. V roce 1959 Jacivovu cenu, dvakrát Lambdanovu cenu (1967 a 1981), v roce 1973 cenu Ministerstva školství, v roce 1979 cenu ministerského předsedy, dále pak Andersen International Honor Citation, dvakrát Ze'evova cenu (1981 a 1999), medaili Janusze Korczaka, v roce 2002 cenu Hadasa a v roce 2005 cenu Ministerstva školství za celoživotní dílo.[1] V roce 2005 byla v internetové soutěži 200 největších Izraelců zvolena 109. největším Izraelcem všech dob.[3] V roce 2006 jí byla udělena Izraelská cena za celoživotní dílo a přínos izraelské společnosti a státu.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dvora Omer na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Devorah Omer [online]. The Institute for the Translation of Hebrew Literature [cit. 2011-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-22. (anglicky)
- ↑ a b c d e BARNEA, Or. Israel Prize awarded to Dvora Omer [online]. Ynetnews, 2006-04-04 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynetnews, 2005-05-11 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Recipient’s C.V. [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvora Omer na Wikimedia Commons - (hebrejsky) NRG – לא הלכה לאיבוד: ראיון עם דבורה עומר
- (hebrejsky) Hebrew Writers – Dvora Omer
