Dýšina

Dýšina
Památná lípa
Památná lípa
Znak obce DýšinaVlajka obce Dýšina
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPlzeň
Obec s rozšířenou působnostíPlzeň
(správní obvod)
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 976 (2024)[1]
Rozloha10,39 km²[2]
Katastrální územíDýšina
Nadmořská výška361 m n. m.
PSČ330 02
Počet domů514 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduNáměstí Míru 30
330 02 Dýšina
dysina@top.cz
StarostaIng. Jaroslav Egrmajer
Oficiální web: www.obecdysina.cz
Dýšina na mapě
Dýšina
Dýšina
Další údaje
Kód obce558851
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dýšina (v místním nářečí Dejšiná) je vesnice a společně s vesnicí Nová Huť též obec v okrese Plzeň-město, která se nachází osm kilometrů severovýchodně od Plzně. Přímou součástí města Plzeň se ale obec nestala. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel. Dýšina byla vyhlášena vesnicí roku 2003 Plzeňského kraje, v celostátním kole se pak umístila na druhém místě.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Chrást, Plzeň, Kyšice, Smědčice, Klabava, Bušovice, Litohlavy a Ejpovice.

První písemná zmínka o vsi je z roku 1242. Skládá se ze dvou částí obce: Dýšiny, Nové Hutě. Jihovýchodně od Dýšiny se nachází osada Horomyslice. Novou Hutí protéká říčka Klabava, která při srpnových povodních roku 2002 strhla starý most. Nový byl vystavěn za pomoci dotací Evropské unie.

Obec se stala mediálně známou, když odkoupila sochu generála Pattona a umístila jí před místní základní školu, kterou po něm posléze pojmenovala.[5] V obci se nachází základní škola, mateřská škola, v části Nová Huť koupaliště a tenisové kurty, v Horomyslicích bylo vybudováno osmnáctijamkové golfové hřiště. Na okraji vsi je velká průmyslová zóna (areál bývalých hrudkoven Ejpovice). V provozu je např. betonárna s výrobou prefabrikovaných dílců, plechovkárna, strojírenská výroba, velké mrazírny společně s uzenářskou výrobou a řada dalších.

Do konce roku 2006 byla obec součástí okresu Plzeň-sever, od 1. ledna 2007 byla společně s dalšími menšími obcemi v blízkosti Plzně přeřazena do okresu Plzeň-město.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 695 719 772 778 801 835 1 029 1 234 1 765 1 718 1 545 1 346 1 352 1 816 1 821
Počet domů 95 105 107 113 120 133 218 316 315 321 313 350 374 466 514

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dýšině.

Církevní

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Nejsvětější Trojice a svatých apoštolů Šimona a Judy Tadeáše byl vystavěn byl v první čtvrtině 14. století v raně gotickém slohu a vysvěcen roku 1328. Z té doby se dochoval závěr s křížovou klenbou. Kolem roku 1696 byl chrám zčásti přestavěn v raně barokním slohu. Tehdy byla nově sklenuta loď, vybudováno průčelí a roku 1666 vztyčen hlavní oltář. Roku 1727 byla přistavěna předsíň a celý kostel obestavěn hřbitovní zdí se vstupní branou a brankami podle návrhu architekta Jakuba Augustona. Vnitřní zařízení tvoří barokní oltáře Nejsvětější Trojice, sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého, barokní kazatelna a kamenná křtitelnice z roku 1669.
  • Fara (Plzeňská 1) je patrová barokní stavba podle návrhu Jakuba Augustona z roku 1727.
  • Madona z Dýšiny je gotická dřevořezba stojící Panny Marie s Ježíškem z doby kolem roku 1340. Originál sošky vystavuje Národní galerie v Praze. Barokní replika byla roku 1723 zhotovena pro dýšinský kostel.
  • Křížová cesta – vznikla 15. března 2014. Tvoří ji čtrnáct zastavení v podobě keramických obrázků umístěných po obci na různých podstavcích a plotech. Cesta dlouhá tři kilometry začíná a končí u kostela.[8]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Výsledky. www.vesniceroku.cz [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. 
  5. Spor o sochu generála Pattona, osvoboditele Plzně. Radio Prague International [online]. 2005-04-27 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Drobné památky: Křížová cesta Dýšina. Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  9. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dýšina, s. 78. 
  10. STOJAN, Jaroslav; LANZENDORF, Marek; JEDLIČKA, František. Hrob Josef Eret (Brig. gen. JOSEF ERET *30.10.1892 +15.3.1973); [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2015-06-18 [cit. 2022-04-28]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován; hřbitov u kostela Nejsvětější trojice a sv. Šimona a Judy v Dýšině u Plzně. Dostupné online. 
  11. Patron praporu [online]. web: 44 lmpor army cz (44. lehký motorizovaný prapor generála Josefa Ereta v Jindřichově Hradci) [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  12. TLUSTÝ, Miroslav. Pietní akt u hrobu brig. gen. Josefa Ereta [online]. Obec Dýšina, 2019-03-19 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  13. Nositel Nobelovy ceny prožil dětství v Dýšině – s Merkurem a topinkami. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2017-01-21]. 
  14. Zemřel fyzik Peter Grünberg, nositel Nobelovy ceny a rodák z Plzně. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2018-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-10. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dýšina, s. 341–342. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]