Důl Chuquicamata

Důl Chuquicamata
Základní údaje
Typ dílapovrchový důl
Těžbaměď, zlato
Poloha
StátChileChile Chile
RegionAntofagasta
ProvincieEl Loa
ObecChuquicamata
Souřadnice22°17′26″ j. š., 68°54′7″ z. d.
Chuquicamata
Chuquicamata
Provozní údaje
Vlastníkstátní podnik Codelco (La Corporación Nacional del Cobre de Chile)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chuquicamata je povrchový důl v poušti Atacama v regionu Antofagasta v severní části Chile. Důl Chuquicamata je největší měděný důl na světě.[1][2] Důlní prostor má tvar oválu, je cca 4,5 km dlouhý, 3,5 km široký a více než 1 km hluboký. Těžební prostor představuje plochu cca 13 km². Vlastníkem dolu a jeho provozovatelem je chilská státní těžební společnost Codelco (La Corporación Nacional del Cobre de Chile).[3]

Geografie a klima

[editovat | editovat zdroj]

Důl se nachází v nadmořské výšce cca 3000 metrů asi 15 km vzdušnou čarou směrem na sever od Calamy, centra provincie El Loa.[4] [5]Antofagasta, správní centrum stejnojmenného chilského regionu, leží na pobřeží Tichého oceánu zhruba 220 km vzdušnou čarou směrem na jihozápad od Chuquicamaty.[6]

Calama patří k nejsušším místům na Zemi, na jaře roku 2015 však byla celá oblast včetně těžebního prostoru Chuquicamata po prudkých deštích postižena záplavami, doprovázenými oběťmi na životech.[2] Od Chuquicamaty dále na sever až k obci Ollagüe na hranicích s Bolívií se na andské náhorní plošině Altiplano rozprostírá národní přírodní rezervace Alto Loa (španělsky Reserva nacional Alto Loa).[7] Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 2005 a je největším chráněným územím v Chilské republice.[8][9] Místní obyvatelstvo tvoří Atacamové, původní obyvatelé pouště Atacama na severu Chile, dále Kečuové a Ajmarové.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší období

[editovat | editovat zdroj]

Název lokality Chuquicamata pochází z ajmarštiny. Je odvozen od výrazu chuco nebo chuqui, označujícího měděné pracovní nástroje, případně zbraně. Atacamové, kteří se označují též jako Lickanantai, dobývali měď především v ryzím stavu, která se v této lokalitě vyskytovala na povrchu či nehluboko pod povrchem. Podle archeologických nálezů, datovaných až do doby 500 – 450 let př. n. l., původní obyvatelé vytěžený kov zpracovávali několik kilometrů od naleziště, na březích řek Salado a Grande, kudy procházela stará incká cesta. V roce 1536 španělský dobyvatel Diego de Almagro zmiňuje ve svých zápiscích, že u řeky Kamac – Mayu (později nazvané Rio Grande) získal měděné podkovy pro své koně.

Průmyslová těžba

[editovat | editovat zdroj]

Přípravy na zahájení těžby ložiska Chuquicamata započaly v roce 1882, první měď z této lokality prezentovala americká těžařská společnost Guggenheim Bros. 18. května 1915.

Důl Chuquicamata v roce 1925

V průběhu let těžařská společnost několikrát změnila název (Chile Copper Co., Anaconda Co. a Chile Exploration Co.). Do Chuquicamaty přišli za prací tisíce horníků.

Sídlo společnosti Codelco v Calamě

V roce 1923 v Chile Copper Co. získala majoritu společnost Anaconda za 77 miliónů dolarů, což byla největší transakce v historii Wall Streetu.[10] Poblíž těžebního prostoru byl vybudován tábor pro horníky. V jeho sousedství vznikl ještě druhý, tzv. americký tábor, kde sídlili američtí inženýři a manažeři. Obydlí v dělnickém pracovním táboře, jehož výstavba započala v roce 1917, byla původně velmi primitivní, nebylo zde žádné hygienické zázemí ani elektřina. Teprve v průběhu desetiletí se tábor postupně proměnil v město s veškerou infrastrukturou.

Na počátku 70. let 20. století po nástupu Salvadora Allendeho do prezidentského úřadu došlo v Chile k velkému znárodnění rozhodujících odvětví. Znárodněny byly též doly, včetně Chuquicamaty, která přešla do vlastnictví státního podniku Codelco. Zároveň byla zahájena rozsáhlá revitalizace a přestavba stejnojmenného hornického města.

V roce 1991 byla Ministerstvem hornictví Chilské republiky vydána vyhláška Reglamenta funcionamiento de establicimientos emisores de anhidrido sulfuroso, material particulad y arsenico en todo el territorio de la republica.[11] Vzhledem k výskytu látek, ohrožijucích zdraví a životy obyvatel hornického města, byla zahájena příprava přesídlení jeho obyvatel do Calamy. Proces přesídlení byl dokončen v roce 2007. Devadesátiletá existence města byla uzavřena ve dnech 31. 8. – 1. 9. 2007 oficiálním programem.[12] Od ledna 2008 je území někdejšího města úředně vedeno jako "průmyslová zóna".

Před uzavřením města (srpen 2007)

[editovat | editovat zdroj]
  • Plaza Los Héroes
    Plaza Los Héroes
  • Budova divadla
    Budova divadla
  • Domy v centru města
    Domy v centru města
  • Chuquicamata 5. 8. 2007
    Chuquicamata 5. 8. 2007

Po vysídlení (únor 2016)

[editovat | editovat zdroj]
  • Hornická kaple
    Hornická kaple
  • Opuštěné domy
    Opuštěné domy
  • Městský park
    Městský park
  • Cesta k dolu
    Cesta k dolu

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chuquicamata na španělské Wikipedii. (Týká se jen sekce Historie.)

  1. ↑ Mineralienatlas - Fossilienatlas. Chuquicamata Mine [online]. [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b Záplavy v Chile: Nejsušší místo na Zemi se potýká s opačnou pohromou [online]. Česká televize - ČT 24, 2015-03-27 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ División Chuquicamata [online]. Codelco [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. ↑ a b Alto El Loa [online]. Municipio Calama [cit. 2017-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-23. (španělsky) 
  5. ↑ SLUNEČKO, Jakub. Zázrak na poušti. Respekt. 2019-05-06, roč. XXX, čís. 19, s. 7. 
  6. ↑ Poloha dolu na mapy.cz
  7. ↑ Reserva Nacional Alto Loa [online]. [cit. 2017-02-03]. Topografická mapa. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-04. (španělsky) 
  8. ↑ ARRIBA, Volver. La belleza de la reserva Nacional Alto Loa. Mercurio Calama [online]. 2005-06-12 [cit. 2017-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-04. (španělsky) 
  9. ↑ Areas protegidas en Chile [online]. Ministerio del medio ambiente (Ministerstvo vnitra Chilské republiky) [cit. 2017-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-18. (španělsky) 
  10. ↑ Memoria Chilena. El sueldo de Chile en el siglo XX. Origen de la gran minería del cobre (1904-1930) [online]. Biblioteca National de Chile [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ Reglamenta funcionamiento de establicimientos emisores de anhidrido sulfuroso, material particulad y arsenico en todo el territorio de la republica (ve znění z roku 2010) [online]. Ministerio de minería, 2010-04-16 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  12. ↑ ARRIBA, Volver. Cuenta regresiva para cierre de Chuquicamata Esperan masiva despedida a poblado minero ubicado en Segunda Región. El Mercurio Antofagasta [online]. 2007-08-31 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (španělsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]