Eberbach | |
---|---|
Stará radnice, nyní muzeum | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°28′ s. š., 8°59′ v. d. |
Nadmořská výška | 134 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo |
Spolková země | Bádensko-Württembersko |
Vládní obvod | Karlsruhe |
Zemský okres | Rýn-Neckar |
Administrativní dělení | 11 |
Eberbach | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 81,2 km² |
Počet obyvatel | 14 489 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 178,5 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Peter Reichert (bezpartijní) |
Vznik | před 1196 |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Leopoldsplatz 1 69412 Eberbach |
Telefonní předvolba | 06271, 06263, 06272, 06276 |
PSČ | 69412, 64754, 69429, 69434 |
Označení vozidel | HD |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eberbach je německé město na historické cestě zvané Bergstraße, vedoucí z Mannheimu až do Prahy, na severu zemského okresu Rýn-Neckar, v přírodním parku Neckartal-Odenwald, asi 32 km východně od Heidelbergu, v spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Má přes 14 tisíc obyvatel a jeho historie podle archeologických pramenů sahá do 10. století.
K městskému jádru náleží 10 městských částí. Jsou to Neckarwimmersbach, Brombach, Friedrichsdorf, Lindach, Rockenau, Igelsbach, Gaimühle, Unterdielbach, Badisch-Schöllenbach a Pleutersbach.
První písemná zmínka o Eberbachu pochází z roku 1196, kdy byl v majetku šlechtického rodu z Lauffenu, počínaje Konrádem, který užíval titul „Conrad comes de Eberbach“, stejně jako jeho potomci až do 13. století. Jejich hrad Eberbach náležel k diecézi Worms, poprvé byl zmíněn v roce 1227, kdy jej štaufský císař Jindřich VII. získal v léno a s ním souvisí rozšíření Eberbachu a jeho povýšení na město. Císařský rejstřík daní z roku 1241 zaznamenal zdi městského opevnění. V roce 1235 se hrad stal součástí říše a po roce 1297 byl v zástavě. V roce 1361 palatinové zajistili převod císařského města do své kurfiřtské falce, jímž zůstalo až do 16. století. Od poloviny 14. století se zde pěstovalo víno.
Při morových epidemiích v letech 1528 až 1555 sem univerzita z Heidelbergu několikrát přestěhovala své fakulty. Jako součást kurfiřtské Falce byl Eberbach v 16. století přičleněn k městům náboženské reformace, ale v průběhu protireformace v 17. století došlo k náboženskému rozkolu. Město bylo jen málo poškozeno třicetiletou válkou. Obyvatelstvo bylo zaměstnáno při zpracování dřeva, rybolovu, v lodní dopravě a obchodu. V 19. století patřilo město Eberbach k hlavním přístavům řetězové dopravy na řece Neckaru.
Židovská komunita v Eberbachu se během 19. století rozrostla na 138 osob a vystavěla synagogu, zničenou při listopadovém pogromu v roce 1938 (místo připomíná pamětní kámen z roku 1979). Během druhé světové války došlo k bombardování starého města, ztráty byly pouze 6 %. Starobylý most před Neckar vyhodili do povětří příslušníci SS na ústupu před americkými vojáky.
Město má dobře dochované historické jádro s několika desítkami památek, měšťanské hrázděné domy a čtyři kostely, nyní na pěší zóně.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eberbach na německé Wikipedii.