Echinospartum

Jak číst taxoboxEchinospartum
alternativní popis obrázku chybí
Echinospartum horridum
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusGenisteae
Rodechinospartum (Echinospartum)
(Spach) Fourr., 1868
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail větévky Echinospartum horridum

Echinospartum[1] (Echinospartum) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to nevysoké trnité keře se žlutými motýlovitými květy, rostoucí ve 3 až 4 druzích výhradně v jihozápadní Evropě.

Zástupci rodu echinospartum jsou nevysoké, bohatě větvené, opadavé keře dorůstající výšky do 2 metrů. Větévky jsou vstřícné a někdy zakončené trnem. Listy jsou trojčetné a obvykle vstřícné, přisedlé nebo krátce řapíkaté, složené z čárkovitých lístků. Palisty jsou vytrvalé. Květy jsou žluté, uspořádané ve vrcholových hustých klasech nebo svazečcích. Kalich je zvonkovitý, nafouklý a dvoupyský, s horním pyskem krátkým a hluboce dvoulaločným a spodním pyskem delším, zahnutým, zakončeným 3 laloky. Koruna je o něco delší než kalich. Tyčinky jsou jednobratré. Plody jsou podlouhle vejcovité, chlupaté, poněkud vyčnívající z kalicha, pukající 2 chlopněmi. Obsahují 1 až 3 semena.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod echinospartum zahrnuje 3 nebo 4 druhy. Je to jeden z mála endemických evropských rodů. Je rozšířen v jihozápadní Evropě ve Španělsku, Portugalsku a Francii.[3][4]

Zástupci tohoto rodu rostou zejména na exponovaných skalách a horských svazích. Některé druhy jsou vápnomilné (E. boissieri, E. horridum), jiné preferují křemičité půdy (E. lusitanicum).[2][5]

Rod Echinospartum byl v minulosti řazen jako podrod do rodu kručinka (Genista).[2] V minulosti byly rozlišovány i další druhy, jmenovitě E. barnadesii (dnes E. lusitanicum), status jiných je dosud nedořešen (E. ibericum, syn. E. algibicum).[6]

Přehled druhů a jejich rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

[3][5][7]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. a b International Legume Database: Echinospartum [online]. Dostupné online. 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  5. a b APARICIO, A. et al. Genetic differentiation in silicicolous Echinospartum (Leguminosae) indicated by allozyme variability. Plant Systematics and Evolution. 2002. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-30. 
  6. The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. 
  7. Flora Vascular: Echinospartum ibericum [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]