Ed Davey

Ed Davey
Lídr Liberálních demokratů
Úřadující
Ve funkci od:
27. srpna 2020
PředchůdceJo Swinson
Ministr Spojeného království
pro energetiku a klimatickou změnu
Ve funkci:
3. února 2012 – 8. května 2015
Předseda vládyDavid Cameron
VicepremiérNick Clegg
PředchůdceChris Huhne
NástupceAmber Rudd
Poslanec Dolní sněmovny
Úřadující
Ve funkci od:
8. června 2017
Volební obvodKingston and Surbiton
Většina34,1 % (2024)
Ve funkci:
1. května 1997 – 30. dubna 2015
Volební obvodKingston and Surbiton
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberální demokraté
Narození25. prosince 1965 (58 let)
Mansfield
Alma materJesus College
Nottingham High School
Profesepolitik a ekonom
OceněníKnight Bachelor
Webová stránkawww.eddavey.org
CommonsEd Davey
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Edward Jonathan Davey, známý jako Ed Davey (* 25. prosince 1965 Mansfield), je britský politik a ekonom. Od roku 2020 je lídrem strany Liberálních demokratů.

Vystudoval ekonomii a filozofii na Jesus College Oxfordské univerzity, po postgraduálním studiu na Londýnské univerzitě získal titul Master of Science. Od roku 1993 pracoval pro poradenskou filmu Omega Partners. V roce 1995 získal medaili dobročinné organizace Royal Humane Society za záchranu ženy, která na nádraží Clapham Junction v Londýně spadla do kolejiště.[1]

Byl hospodářským analytikem Liberálních demokratů a podílel se na dokumentu The Orange Book. V roce 1997 byl zvolen poslancem Dolní sněmovny za londýnský obvod Kingston a Surbiton.[2] Působil jako whip poslaneckého klubu, byl stínovým ministrem financí a průmyslu a poradcem Menziese Campbella.

V koaliční vládě Davida Camerona byl v letech 2012 až 2015 ministrem pro energetiku a klimatickou změnu. Prosazoval využívání jaderné energie, za jeho působení v úřadě bylo schváleno vybudování nových reaktorů elektrárny Hinkley Point.[3] Otevřel také komplex větrných elektráren Walney Wind Farm. Ministrem byl do roku 2015, kdy také ztratil parlamentní křeslo ve prospěch konzervativce Jamese Berryho, avšak v následujících volbách v roce 2017 je získal zpět.

V roce 2019 se stal zástupcem Jo Swinsonové a v roce 2020 byl zvolen do čela strany. Vedl Liberální demokraty do voleb v roce 2024 s programem nazvaným For a Fair Deal. Jeho předvolební kampaň zaujala extrémně kontaktním stylem, vyzkoušel si při ní i paddleboarding a bungee jumping.[4] Liberální demokraté dosáhli v roce 2024 historického úspěchu, když získali 72 poslaneckých křesel.

Je členem Královské společnosti umění, řemesel a obchodu. Od roku 2012 zasedá v Soukromé radě Spojeného království. V roce 2016 byl „za politickou a veřejnou službu“ povýšen do šlechtického stavu.[5]

Hlásí se k liberalismu a prosazuje omezení státních zásahů do ekonomiky. Vystupoval proti brexitu a před volbami v roce 2024 vyhlásil návrat do Evropské unie jako jeden z hlavních cílů své strany.[6] Podporuje LGBT práva ve Spojeném království. V roce 2023 vystoupil s požadavkem, aby bylo ruské firmě Gazprom zabráněno v těžbě zemního plynu v Severním moři.

Je ženatý a má dvě děti. Syn John trpí nervovou chorobou a vyžaduje nepřetržitou péči.[7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ed Davey reveals moment of heroism. Kingston Courier [online]. 2012-03-04 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Profile: Who is Sir Ed Davey?. PA Media [online]. 2024-06-15 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Davey gives greenlight to new nuclear at Hinkley. IEMA [online]. 2013-03-20 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ed Davey uses bungee jump to hail ‘once-in-a-century election’. The Guardian [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Why is Ed Davey a sir? When Lib Dem leader got knighted. iNews [online]. 2024-06-21 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ed Davey says Lib Dems would fight for UK to rejoin EU single market and eventually overturn Brexit. The Independent [online]. 2024-06-12 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Sir Ed Davey opens up about disabled son as he formally announces bid for Lib Dem leader. Evening Standard [online]. 2024-06-16 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]