Edward Hyde, 1. hrabě z Clarendonu

Edward Hyde, 1. hrabě z Clarendonu
Narození18. února 1609
Londýn
Úmrtí9. prosince 1674 (ve věku 65 let)
Rouen
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Alma materMagdalen Hall
Škola v Gillinghamu
Middle Temple
Povoláníhistorik, politik, soudce a spisovatel
Oceněníčlen Královské společnosti
Knight Bachelor
Politická stranaToryové
ChoťFrances Hydeová (od 1634)[1][2]
Anne Ayliffeová[1]
DětiAnna Hydeová[1]
Henry Hyde, 2. hrabě z Clarendonu[1]
Lawrence Hyde, 1. hrabě z Rochesteru[1]
Edward Hyde
Frances Hydeová[3]
RodičeHenry Hyde a Mary Langfordová
PříbuzníMarie II. Stuartovna[3][1], Anna Stuartovna[1], Jakub Stuart, vévoda z Cambridge, Karel Stuart, vévoda z Cambridge, Edgar Stuart, vévoda z Cambridge, Karel Stuart, vévoda z Kendalu, Henrietta Stuartová[3] a Catherine Stuartová[3] (vnoučata)
Funkcekancléř státní pokladny (1643–1646)
lord kancléř (1658–1667)
kancléř Oxfordské univerzity (1660–1667)
Lord Lieutenant of Oxfordshire (1663–1668)
Lord Lieutenant of Wiltshire (1667–1668)
… více na Wikidatech
PodpisEdward Hyde, 1. hrabě z Clarendonu – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Hyde, 1. hrabě z Clarendonu (Edward Hyde, 1st Earl of Clarendon, 1st Viscount Cornbury, 1st Baron Hyde) (18. února 1609, Dinton, Anglie – 9. prosince 1674, Rouen, Francie) byl anglický státník, právník a spisovatel. Jako stoupenec Stuartovců dosáhl vlivného postavení za anglické revoluce, po obnovení monarchie patřil k nejdůležitějším osobnostem Anglie. Po obvinění z velezrady musel nakonec uprchnout a dožil v exilu ve Francii. Jeho dcera Anna byla manželkou pozdějšího krále Jakuba II., za jeho vlády dosáhli vysokého postavení Edwardovi synové Henry a Lawrence.

Pocházel z nevýznamné šlechtické rodiny s právnickou tradicí, byl synem Henryho Hydea (1563–1634). Původně se měl stát duchovním, ale po předčasné smrti svých dvou starších bratrů byl předurčen pro právnickou kariéru. Vystudoval v Oxfordu a od roku 1633 působil jako soudce. V letech 1640–1649 byl členem Dolní sněmovny, kde původně kritizoval královskou politiku, ale brzy se stal předním stoupencem Karla I., v letech 1643–1646 byl kancléřem pokladu. Po popravě Karla I. žil v exilu s královými syny, pro Karla II. také nadále vykonával úřad kancléře pokladu (1646-1660), od roku 1658 byl též lordem kancléřem.

Kariéra v obnovené monarchii

[editovat | editovat zdroj]

Po restauraci Stuartovců se vrátil do Anglie a zaujal přední pozici v obnovené monarchii. Krátce ještě vykonával úřad kancléře pokladu (1660), nadále ale zůstal hlavně lordem kancléřem (1660–1667). Kromě toho byl prezidentem státní rady pro obchod (1660–1668) a státní rady pro kolonie (1660–1670)[pozn. 1]. V roce 1660 povýšen na barona a povolán do Sněmovny lordů, v roce 1661 získal titul hraběte z Clarendonu. Kromě toho zastával funkce lorda-místodržitele v hrabstvích Oxford (1663–1670) a Wiltshire (1667–1670) a v letech 1660–1667 byl také kancléřem oxfordské univerzity. Měl obrovskou moc, kterou zneužíval k vlastnímu obohacení a prosazování své rodiny, čímž na sebe soustředil nepřízeň lidu, naopak u mravně uvolněného dvora byl neoblíben pro svůj asketický životní styl. Po prodeji přístavu Dunkerque Francii byl obviněn, že se nechal podplatit Ludvíkem XIV. a pro Anglii uzavřel nevýhodnou transakci. Obžalobu z velezrady sice zamítla Sněmovna lordů, Clarendon ale v listopadu 1667 uprchl do Francie a byl zbaven úřadů, některé posty si ale formálně udržel do roku 1670. Zemřel v Rouenu, jeho tělo bylo krátce poté převezeno do Anglie a pohřbeno ve Westminsteru.

Kromě nesporných schopností právníka a politika se uplatnil také jako spisovatel a literární talent zúročil v uznávaném díle Dějiny revoluce a občanské války (The History of Rebellion). Dílo se dočkalo řady vydání, naposledy jej vydala v roce 2009 oxfordská univerzita.

Rodina a potomstvo

[editovat | editovat zdroj]
Anne Hyde, vévodkyně z Yorku, dcera 1. hraběte z Clarendonu, manželka Jakuba II.

Byl dvakrát ženat, z druhého manželství s Frances Aylesbury (1617–1667) měl šest dětí. Starší synové Henry Hyde, 2. hrabě z Clarendonu a Lawrence Hyde, 1. hrabě z Rochesteru pokračovali v rodové kariéře a za vlády svého švagra Jakuba II. dosáhli vlivného postavení. Třetí syn Edward (1645–1665) studoval v Oxfordu a v letech 1664–1665 byl krátce členem Dolní sněmovny. Nejmladší Richard (1650–1682) sloužil u námořnictva a zemřel na moři. Dcera Anna (1637–1671) se v roce 1659 provdala za vévodu z Yorku, pozdějšího Jakuba II., mladší dcera Frances byla manželkou irského politika Sira Thomase Keightleye (1650-1719).

Po restauraci monarchie se uplatnili i vzdálenější příbuzní 1. hraběte z Clarendonu, jeho bratranec Sir Robert Hyde (1595–1665) byl v letech 1663–1665 lordem nejvyšším sudím, další bratranec Alexander Hyde (1598–1667) byl v letech 1665–1667 biskupem v Salisbury.

Rodovým sídlem byl zámek Cornbury Park (Oxfordshire).

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pro správu ekonomických záležitostí a problematiky zámořských držav byly po obnovení monarchie zřízeny dva orgány – rada pro obchod (7. listopadu 1660) a rada pro kolonie (1. prosince 1660). Obě rady měly 50 členů, ale tím, že personální složení obou rad (včetně prezidenta) bylo do značné míry identické, byly již tehdy položeny základy pro pozdější společný orgán pro obchod a kolonie. V obou radách zasedli především vrcholní představitelé státní správy z řad nejvyšší šlechty, ale uplatnili se zde i zástupci finančních a obchodních kruhů.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl 5, C - Čechůvky.. Praha: Paseka, 1892 (reprint 1997). ISBN 80-7203-133-3. S. 442. 
  • KOVÁŘ, Martin. Stuartovská Anglie: stát a společnost v letech 1603-1689. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-059-4. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]