Ejn Kinije عين قينيا - עין קנייא | |
---|---|
Ejn Kinije, pohled z jihozápadu | |
Poloha | |
Souřadnice | 33°14′13″ s. š., 35°43′51″ v. d. |
Nadmořská výška | 750 m n. m. |
Stát | Izrael |
distrikt | Severní |
Ejn Kinije | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,312 km²[1] |
Počet obyvatel | 1 920 (2014[2]) |
Hustota zalidnění | 326,62 (r.2009) obyv./km² |
Správa | |
PSČ | 12432 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ejn Kinije nebo Ejn Kinija (hebrejsky עֵין קֻנִיֶּה nebo עין קנייא , arabsky عين قينيا, v oficiálním přepisu do angličtiny Ein Qiniyye[3], přepisováno též Ein Qiniya, Ein Kenya[4] nebo Ein Knaya[5]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu, respektive na okupovaných Golanských výšinách, obývané Drúzy.
Leží v nadmořské výšce 750 metrů na severovýchodním okraji Golanských výšin, na jižním úbočí masivu hory Hermon, 157 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 83 kilometrů severovýchodně od centra Haify.
Ejn Kinije je situována v severní části Golanských výšin, ve které je osídlení etnicky smíšené. Vlastní Ejn Kinije je osídlena arabsky mluvícími Drúzy. Drúzské jsou i další lidnaté obce v okolí (Buk'ata, Mas'ade nebo Madždal Šams). Mezi nimi a v okolí leží i několik židovských vesnic. 2 kilometry severovýchodně od Ejn Kinije je to například vesnice Nimrod. 2 kilometry na sever leží Neve Ativ.
Na dopravní síť je Ejn Kinije napojena pomocí severojižního tahu dálnice číslo 99, která vede k západu, do údolí řeky Jordán. Stejným směrem vede i lokální silnice číslo 989, která obec míjí na severní straně.
Ejn Kinije leží na Golanských výšinách, které byly dobyty izraelskou armádou během šestidenní války v roce 1967 a jsou od té doby cíleně osidlovány Izraelci. Podle Zákona o Golanských výšinách z roku 1981 bylo toto původně syrské území anektováno Izraelem a začleněno pod civilní správu v rámci izraelského Severního distriktu. Původní syrské arabské obyvatelstvo během izraelské ofenzívy roku 1967 uprchlo s výjimkou obyvatel několika vesnic osídlených Drúzy. Jednou z těchto vesnic byla i Ejn Kinije.
Ejn Kiniji popsal koncem 19. století francouzský cestovatel Victor Guérin jako vesnici s cca 500 obyvateli, z nichž 300 byli Drúzové, zbytek arabští křesťané (Maronité). V okolí bylo několik pramenů, které obyvatelům poskytovaly dostatek kvalitní pitné vody. V okolí se pěstoval tabák, bavlna, olivy a fíky.[6] Roku 1967 křesťanští Arabové z vesnice uprchli a obec je tak od té doby čistě drúzská.[4]
Roku 1982, tedy krátce po anexi Golan Izraelem byla Ejn Kinije povýšena na |místní radu (malé město).[1]
Jižně od Ejn Kinije se nachází most přes údolí a vádí Nachal Sa'ar. Most byl během Šestidenní války v roce 1967 vyhozen do povětří ustupující syrskou armádou. Po válce byl obnoven a nazván Mostem přátelství "Gešer ha-Jedidut" (גשר הידידות), což má symbolizovat přátelské vztahy mezi Židy a Drúzy.[6]
Podle údajů z roku 2005 tvořili Drúzové 98,8 % populace v Ejn Kinije , arabští křesťané 0,7 % a arabští muslimové 0,5 %.[1] Jde o menší sídlo městského typu. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1920 lidí. Během roku 2014 stoupla registrovaná populace o 1,5 %.[2]
Rok | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 163 | 1 500 | 1 700 | 1 758 | 1 803 | 1 846 | 1 893 | 1 940 | 1 998 | 1 735 | 1 765 | 1 805 | 1 871 | 1 892 | 1 920 |