Enola Gay je přezdívka amerického bombardéru „Silverplate“ B-29-45-MO Superfortress (sériového čísla 44-86292),[1] který 6. srpna 1945 ráno v 8:15:15 shodil atomovou bombu na Hirošimu, která explodovala v čase 8:16. Puma dostala přezdívku Little Boy. Síla její exploze je odhadována na 12 až 20 kilotun TNT, vybuchla ve výšce cca 600 metrů nad zemí a v průběhu pár minut zničila 62 000 budov a bezprostředně po výbuchu zabila 80 000 lidí, dalších 80 tisíc pak vážně zranila.
Bombardovací letoun 44-86292 tehdy patřil k 393. BS, 509. CG (393rd Bombardment Squadron, 509th Composite Group ~ 393. bombardovací squadrona 509. smíšené skupiny) USAAF se základnou na ostrově Tinian.[1] Přezdívku mu dal Paul W. Tibbets podle jména své matky, Enoly Gay Tibbetsové. Letoun byl speciálně upraven pro atomové bombardování – B-29 varianta „Silverplate“.[1] Bylo odebráno všechno pancéřování, zůstaly jen tři kulomety (zadní „dvojče“ a záložní přenosný) a letoun měl pro úder nádrž naplněnou pouze na 7000 galonů paliva, namísto předepsaných 7400. To vše jej činilo lehčím, obratnějším a schopným nést atomovou pumu. Při shození zbraně musel letoun nasadit 155stupňový obrat a vysokou akceleraci, aby stihl uniknout nebezpečné tlakové vlně. Zadní střelec Caron pořídil několik snímků atomového hřibu a zpustošené Hirošimy.
Posádka letounu byla pečlivě vybrána a prověřena s ohledem na vysoké utajení úkolu. O atomové bombě před startem z kmenové osádky věděli pouze velitel Tibbets a navigátor Van Kirk. O účelu mise také velmi dobře věděl radiolokační specialista Beser, který se spolu s velitelem již rok podílel na návrhu způsobu svržení bomby a měření jejích účinků z paluby letadla a spolu s ním byl častým návštěvníkem v Los Alamos. O náklad se na palubě starali kapitán námořnictva Parsons a poručík Jeppson, jejichž úkolem bylo po startu do bomby vložit konvenční výbušniny, které iniciovaly vlastní jadernou explozi a byly z bezpečnostních důvodů vyjmuty. Jeppson bombu odjistil 30 minut před dosažením cíle. Velitel Tibbets později podstatu úkolu osvětlil zbytku posádky, až když letoun zamířil na Hirošimu. Posádku Enoly Gay tvořili:
Kokpit a přední část letounu Enola Gay byla v roce 1995 vystavena ve Smithsonově muzeu letecké a vesmírné techniky ve Washingtonu, D.C.. Nyní je celý letoun vystaven v leteckém muzeu Steven F. Udvar-Hazy Center nedaleko Dullesova letiště u Washingtonu.
Dne 28. července 2014 zemřel v třiadevadesáti letech poslední žijící člen posádky letounu, navigátor Theodore Van Kirk, jemuž bylo v době svržení pumy 24 let.