Equatorius africanus | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Oddělení | úzkonosí (Catarrhini) |
Čeleď | Proconsulidae |
Rod | Equatorius Ward et al., 1999 |
Binomické jméno | |
Equatorius africanus (Leakey, 1967) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Equatorius africanus je druh vyhynulých úzkonosých primátů, žijících ve středním miocénu (před 14 – 15,5 miliony let) na území dnešní Keni. Zachycen byl na ostrově Maboko na Viktoriině jezeře i na nedalekých lokalitách Ombo, Majiwa, Kaloma a Nyakach. Klíčový je rovněž objev na lokalitě Kipsaramon v pohoří Tugen hills u jezera Baringo. Jméno tohoto primáta je odvozeno z faktu, že veškeré ostatky byly zachyceny velmi blízko rovníku na africkém kontinentu.[1]
Druh Equatorius africanus byl popsán v roce 1999 na základě nálezů z lokality Kipsaramon. Větší množství volně roztroušených zubů tu bylo na povrchu nalézáno již počátkem 90. let 20. století a relativně kompletní kostru Equatoria pak odhalil výzkum v letech 1993–1994. Kosti však byly hodně porušené, a proto jejich preparace v laboratořích Keňského národního muzea i následný průzkum zabraly mnoho času. Nález tak mohl být publikován právě až v roce 1999.[1] Zároveň s prezentací nového primáta byly do druhu Equatorius africanus přesunuty i starší nálezy, určované do té doby jako Kenyapithecus africanus. Již v dřívějších dobách se totiž objevovaly pochyby, zda oba druhy rodu Kenyapithecus (stávající Kenyapithecus wickeri a zrušený Kenyapithecus africanus) nepatří k rozdílným rodům. Až do objevu v Kipsaramon však chyběly pro toto oddělení jistější podklady.[2] Ačkoliv někteří odborníci rody Kenyapithecus a Equatorius považují za synonyma, většina je rozlišuje a pokládá rod Kenyapithecus za mírně pokročilejší.[3]
Equatorius byl středně velký primát, dosahující váhy okolo 30 kg. Vyznačoval se silným pohlavním dimorfismem. Stavbou těla se příliš nelišil od větších primátů časného miocénu, například od zástupců rodu Proconsul.[3] Jednalo se rovněž o stromového kvadrupedního tvora, ale podle utváření chodidel pravděpodobně trávil část života také přímo na zemi, nikoliv jen ve větvích.[4]
Oproti časně miocenním primátům již měl stoličky opatřeny silnou vrstvou skloviny, což spolu s mikroskopickými stopami na zubech naznačuje konzumaci tvrdé, tuhé potravy (plody s tužší slupkou, hlízy, oddenky).[5] Pohyb zčásti po zemi i tužší strava souvisí s předpokladem, že životním prostředím Equatoria už kvůli postupnému vysušování klimatu nebyly husté tropické lesy, ale sušší, otevřenější porosty.[6]