Erich von Falkenhayn

Erich von Falkenhayn
Erich von Falkenhayn
Rodné jméno	Erich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn
Narození	11. září 1861; Hrad Belchau, Německé císařství
Úmrtí	8. dubna 1922 (ve věku 60 let); Zámek Lindstedt, Výmarská republika
Místo pohřbení	Hřbitov Bornstedter (52°24′33″ s. š., 13°1′44″ v. d.)
Děti	Erika von Tresckow
Rodiče	Fedor von Falkenhayn a Franziska Freiin von Rosenberg
Příbuzní	Kurt von Falkenhayn, Eugen von Falkenhayn a Arthur von Falkenhayn (sourozenci)
Vojenská kariéra
Hodnost	General der Infanterie (Generál pěchoty)
Doba služby	1873–1918
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918)
Složka	Reichsheer (do roku 1918)
Jednotka	Oldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91
Velel	10. německá císařská armáda
Války	První světová válka
Bitvy	Bitva u Verdunu
Vyznamenání	Pour le Mérite s dubovými ratolestmi
	multimediální obsah na Commons

Erich Georg Anton Sebastian von Falkenhayn (11. září 1861 hrad Białochowo u Grudziądze – 8. dubna 1922 zámek Lindstedt u Postupimi) byl německý, vysoce vyznamenaný generál a náčelník generálního štábu během první světové války. Mezi jeho vyznamenání patří např. pruský řád Pour le Mérite s dubovými ratolestmi nebo bavorský vojenský řád Maxe Josefa.

Mládí a první světová válka

Erich von Falkenhayn se narodil 11. září roku 1861 na hradě Belchau v západním Prusku do aristokratické rodiny jako syn Fedora von Falkenhayna a jeho ženy Franzisky (rozené von Rosenberg). Jeho starší bratr Eugene byl rovněž armádní důstojník a během první světové války se propracoval až do generálské hodnosti a byl vyznamenán rovněž vysoce ceněným pruským řádem Pour le Mérite s dubovými ratolestmi.

Mladý Erich vstoupil do německé císařské armády k 17. dubnu roku 1880 v hodnosti poručík (Sekondeleutnant) a byl přiřazen k 91. oldenburskému pěšímu pluku (Oldenburgisches Infanterie-Regiment Nr. 91).

První světová válka

Na začátek roku 1916 naplánoval bitvu u Verdunu s cílem zničit francouzskou armádu. Po jejím neúspěchu byl nahrazen na pozici náčelníka generálního štábu hrdinou východní fronty generálem Hindenburgem. V lednu 1917 v čele deváté armády porazil za necelé čtyři měsíce Rumunsko a dobyl hlavní město Bukurešť. Méně úspěšně si vedl v Palestině, kde se turecké armádě pod jeho vedením nepodařilo zabránit britskému generálovi Allenbymu v dobytí Jeruzaléma. Po válce napsal svou autobiografii.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Sekondeleutnant – 17. duben 1880
Premierleutnant – 21. září 1889
Hauptmann – 25. březen 1893
Major – 25. březen 1899
Oberstleutnant – 15. září 1905
Oberst – 18. květen 1908
Generalmajor – 22. duben 1912
Generalleutnant – 7. červenec 1913
General der Infanterie – 20. leden 1915
Generalfeldmarschall – 9. červenec 1917 (Turecká armáda)

Významná vyznamenání

Pour le Mérite – 16. únor 1915
Dubové ratolesti k Pour le Mérite – 3. červen 1915
Komandér bavorského vojenského řádu Maxe Josefa
Královský pruský řád černé orlice – 12. květen 1915
Velkokříž královského pruského řádu červené orlice II. třídy s meči
Velkokříž královského bavorského vojenského záslužného řádu s meči – 1915
Královský bavorský vojenský záslužný řád I. třídy s meči – 1914
Rytířský kříž vojenského řádu sv. Jindřicha
Pruský železný kříž I. třídy (První světová válka)
Pruský železný kříž II. třídy (První světová válka)
Rakouská vojenská záslužná medaile v bronzu (První světová válka)
Turecký železný půlměsíc (První světová válka)
Čínská medaile v oceli

Galerie

Reference

↑ ^a ^b Deutsche Biographie. Bavorská státní knihovna, Historická komise při Bavorské akademii věd. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Erich von Falkenhayn na Wikimedia Commons
(německy) Deutsche-kriegsgeschichte.de
(anglicky) Životopis

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[76f9d7a2bc698fa1a311bf29a0395969c6ad4162-1] Deutsche Biographie. Bavorská státní knihovna, Historická komise při Bavorské akademii věd. Dostupné online.

[1]