Eteri Tutberidze | |
---|---|
Stát | Rusko |
Bydliště | Moskva, Rusko |
Datum narození | 24. února 1974 (50 let) |
Místo narození | Moskva |
Klub | Sambo-70 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eteri Georgijevna Tutberidze (* 24. února 1974, Moskva), přechýleně Tutberidzeová, rusky Этери Георгиевна Тутберидзе, je ruská krasobruslařská trenérka, která pracuje především s jednotlivkyněmi. Působí jako hlavní trenérka v moskevském bruslařském klubu Sambo-70.
Trénovala několik krasobruslařek, které dosáhly úspěchů na mezinárodních soutěžích, jako například zlatá olympijská medailistka z roku 2022 a mistryně světa z roku 2021 Anna Ščerbakovová, stříbrná olympijská medailistka z roku 2022 a dvojnásobná juniorská mistryně světa Alexandra Trusovová, olympijská vítězka z roku 2022 a juniorská mistryně světa z roku 2020 Kamila Valijevová (čeká na vyšetření Mezinárodním sportovním arbitrážním soudem kvůli pozitivnímu testu na doping [1]), olympijská vítězka z roku 2018 a mistryně světa z roku 2019 Alina Zagitovová, dvojnásobná mistryně světa a stříbrná olympijská medailistka z roku 2018 Jevgenija Medveděvová a zlatá olympijská medailistka z roku 2014 Julia Lipnická.
Tréninkové metody Tutberidzeové vyvolaly otázky ohledně blaha jejích nezletilých sportovců, zejména poté, co se na olympijských hrách 2022 objevilo podezření z dopingu její patnáctileté svěřenkyně Kamily Valijevové.[2][3]
Eteri Georgievna Tutberidzeová se narodila 24. února 1974 v Moskvě jako nejmladší z pěti dětí. Je napůl Gruzínka, ze čtvrtiny Ruska a ze čtvrtiny Arménka[4], její matka byla vedoucí inženýrkou na ministerstvu zemědělských staveb a otec pracoval ve slévárně závodu ZIL a jako taxikář.[5]
Tutberidzeová studovala na Akademii tělesné výchovy v Malachovce a získala titul v oboru choreografie na Institutu současného umění. Během šesti let pobytu ve Spojených státech žila v Oklahoma City, Cincinnati, Los Angeles a San Antoniu. V roce 2003 se jí v Las Vegas narodila dcera Diana. Dianu matka trénovala jako bruslařku až do roku 2016, kdy se na matčino naléhání rozhodla pro tanec na ledě.[6]
Tutberidzeová začala bruslit ve čtyřech a půl letech pod vedením Jevgenije Zelikové a poté Edouarda Plinera. Poté, co utrpěla zlomeninu páteře a vyrostla o 22 cm, přešla od singlu k tanci na ledě. Dva roky ji trénovala Lidia Kabanová a poté se připojila k Jeleně Čajkovské, která ji spojila s Vjačeslavem Čičekinem. Po krátkém tréninku pod vedením Natálie Liničukové přešla ke Gennadiji Akkermanovi, který byl jejím trenérem další tři roky. S Alexejem Kiljakovem bruslila až do jeho emigrace do Spojených států.[7]
V sezóně 1991–1992 Tutberidzeová trénovala pod vedením Taťjany Tarasovové, než se rozhodla vystupovat v ledních show. Vystupovala jako adagio bruslařka v páru s Nikolajem Apterem a několik let absolvovala turné s Ice Capades.
V devadesátých letech 20. století působila šest let v ledních show v USA, mimo jiné v Oklahomě v době bombového útoku v Oklahomě v roce 1995, za který dostala odškodnění jako pozůstalá.[8]
Tutberidzeová začala trénovat v San Antoniu v Texasu. Po návratu do Ruska trénovala na několika moskevských kluzištích, včetně hokejového kluziště Serebrijanyj, kde byl čas na ledě pro krasobruslaře omezený, poté přešla do Sambo-70 v Moskvě, kde spolupracuje se Sergejem Dudakovem a Daniilem Glejchengauzem.
Svěřenec | Země | Období tréninku | Úspěchy pod vedením Tutberidzeové |
---|---|---|---|
Nika Egadze | Gruzie | 2015-současnost |
|
Maja Chromychová | Rusko | 2018-současnost |
|
Alena Kostornajová | Rusko | 2017-červenec 2020
únor 2021-současnost |
|
Morisi Kvitelashvili | Gruzie | ||
Jevgenija Medveděvová | Rusko | 2008-květen 2018
září 2020-prosinec 2021 |
|
Anna Ščerbakovová | Rusko | 2013-současnost |
|
Jevgenija Tarasovová / Vladimir Morozov
(ve spolupráci s Maximem Trankovem). |
Rusko | duben 2021 - současnost |
|
Alexandra Trusovová | Rusko | 2016-květen 2020
květen 2021-současnost |
|
Daria Usačevová | Rusko | 2016–2023 |
|
Kamila Valijevová | Rusko | 2018-současnost |
|
Alina Zagitovová | Rusko | 2015-současnost |
|
Trenérské metody Tutberidzeové byly kritizovány fanoušky, novináři i bruslaři, zejména v souvislosti s dopingovým skandálem Kamily Valijevové na olympijských hrách v Pekingu v roce 2022. Již před Pekingem se na veřejnost dostaly informace o tom, že klub Sambo-70 praktikuje u svých svěřenců dehydrataci, hladovění a nepřizpůsobuje tréninkový režim zraněním. Kritici si také všimli, že žáci Tutberidzeové kvůli zraněním pravidelně odcházejí do sportovního důchodu již před dosažením 18 let. Několik jejích žáků mužského pohlaví, například Daniil Samsonov a Adian Pitkejev, pod jejím vedením utrpělo vážná zranění.[9][3][10]
Po dopingové kontroverzi Valijevové v roce 2022 se objevila nová vlna kritických článků a ozvali se i krasobruslaři, přičemž trenér Romain Haguenauer prohlásil, že trénink Tutberidzeové je „násilný, až vojenský“ a že „by ji k dětem nepustili“, kdyby tyto praktiky v Montréalu používala jako trenérka.[11] O neudržitelnosti těchto metod a zkrácení kariéry hovořil také choreograf Benoît Richaud. Krasobruslaři Adam Rippon a Katarina Wittová veřejně vyjádřili podporu Valijevové a prohlásili, že „dospělí v jejím okolí naprosto selhali“ a že „ti co jsou za toto zodpovědní by měli být navždy vykázáni ze sportu“.[12]
Prezident MOV Thomas Bach vyjádřil obavy o blaho Kamily Valijevové a komentoval to slovy: „(Valijevová) byla svým nejbližším okolím přijata zcela chladně, bylo hrozné to vidět. Místo aby jí poskytli útěchu, aby se jí snažili pomoci.“ [13][14] Kreml reagoval, že „přísnost trenéra ve vrcholovém sportu je klíčová pro to, aby jejich sportovci dosahovali vítězství“.[15]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eteri Tutberidze na anglické Wikipedii.