Etiologie

Etiologie (také aetiologie, aitiologie, z řec. αἰτία aitia, příčina) znamená soustavné hledání a výklad příčin. Pojem se užívá v lékařství, v psychologii a ve filosofii.

Ve filosofii

[editovat | editovat zdroj]

Racionální hledání příčin bylo jedním z prvních zájmů starověkých filosofů a později i vědců. Aristotelés rozlišil čtyři příčiny věci či jevu:

  1. tvarovou – představu o věci
  2. látkovou – z čeho vzniká
  3. účinnou – kdo ji působí
  4. účelovou – k čemu.

V lékařství

[editovat | editovat zdroj]

Starší lékařská etiologie rozlišovala příčinu dostatečnou (causa sufficiens), jež sama stačí k vyvolání choroby, a příčinu blízkou (causa proxima), která ji vyvolá na základě jistých předpokladů.[1] Průlomem v lékařské etiologii byl objev bakterií (Antoni van Leeuwenhoek, Christian Gottfried Ehrenberg, Louis Pasteur) a zejména objev bakterie Mycobacterium tuberculosis, původce tuberkulózy (Robert Koch, 1882).

Současná lékařská etiologie je nauka o příčinách a původu nemoci. Každá nemoc má svou příčinu, přičemž příčina může být jedna nebo několik. V případě polyetiologických nemocí je příčin více (např. kardiovaskulární choroby jsou důsledkem několika příčin: vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu apod.) Naopak i jeden původce může vyvolat více forem různých onemocnění.

Etiologický mýtus

[editovat | editovat zdroj]

Etiologický mýtus je mýtus, který vysvětluje původ nějakého rodu, instituce, svátku nebo obyčeje. Tak Kosmova kronika vysvětluje původ Přemyslovců, biblická kniha Ester původ svátku Purim a pověst o Romulovi a Removi vysvětluje vznik města Říma.

Podobná slova jiného významu

[editovat | editovat zdroj]
  1. Ottův slovník naučný, heslo Aetiologie.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]