Eugenio Beltrami

Eugenio Beltrami
Narození16. listopadu 1835
Cremona, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. února 1900 (ve věku 64 let)
Řím, Italské královstvíItalské království Italské království
BydlištěItalské království
Alma materUniverzita v Pavii (1853–1856)
Povolánímatematik, vysokoškolský učitel, politik, fyzik, zeměměřič a geodet
ZaměstnavateléBoloňská univerzita (od 1862)
Univerzita v Pise (od 1864)
Univerzita La Sapienza (od 1873)
Univerzita v Pavii
OceněníCena za matematiku Národní akademie věd (1875)
důstojník Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
velkodůstojník Řádu italské koruny
Funkceprezident (od 1898)
senátor (od 1899)
senátor Italského království
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugenio Beltrami (16. listopadu 1835 Cremona18. února 1900 Řím) byl italský matematik narozený v Lombardii (tehdy území Rakouské říše), který se uplatnil zejména v diferenciální geometrii a matematické fyzice.

Matematiku studoval na univerzitě v Pávii, avšak studia nedokončil kvůli finančním potížím a politickým problémům s rakouskými úřady. Pracoval pak na železnici. Na studiích ho ovlivnil matematik Francesco Brioschi. Roku 1862 se stal profesorem na univerzitě v Bologni. Roku 1889 se stal prezidentem Accademia dei Lincei (italské akademie věd). Krátce před smrtí, roku 1899, byl zvolen senátorem.

Jako první prokázal platnost neeuklidovské geometrie (s využitím tzv. Beltramiho-Kleinova modelu). Beltramiho použití diferenciálního počtu pro problémy matematické fyziky nepřímo ovlivnilo vývoj tenzorového počtu. Zabýval se též matematickou teorií elektřiny a magnetismu. Beltramův teorém je klíčový pro zobrazování zakřiveného povrchu v mapách. Ve fyzice plazmatu se uplatnil koncept Beltramova pole (jehož rotace je úměrná samotnému poli), užívá se při popisu helikálních struktur (silokřivky mají tvar šroubovice).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]