Eurasier

Eurasier
Základní informace
Země původuNěmeckoNěmecko Německo
VyužitíSpolečník
Tělesná charakteristika
Hmotnost22 - 26 kg
Výška*52 - 56 cm
BarvaRezavá, plavá, černá, šedá-vlčí, červeno-rezavá
Klasifikace a standard
Skupina FCIŠpicové a primitivní plemena
Sekce FCIAsijští špicové a ostatní rasy
ČMKUstandard
* výška uváděna v kohoutku

Eurasier je německé psí plemeno, jehož předci byli špicové, kterým se velmi podobá vzhledem. Zajímavostí je, že bylo mezi současnými posledními německými plemeny psů, která byla uznána FCI.

Dva dospělí psi eurasiera z českého chovu
Štěně eurasiera

Eurasier není tak staré plemeno, jak by se na první pohled mohlo zdát. Bylo vyšlechtěno ve druhé polovině 20. století v Německu a to Veingreimem Juliem Vimfelemem (známý i pod zkráceným jménem Julius Wipfel). Wipfel si o chovu vedl záznamy a z toho, co se dnes dochovalo, ale i podle genů lze poznat, že předkem eurasiera byl vlčí špic, samojed a čau čau. Přáním Wipfela bylo vyšlechtit skvělého rodinného psa s vlohami pro hlídání.[1] Původní název byl "Vlčí čau", to ale FCI neuznalo, a tak bylo v roce 1973 přejmenováno na eurasiera a ještě tentýž rok přijato FCI. "Eurasier" bylo pojmenováno podle spojení slov "Evropa" a "Asie". Kennel Club plemeno oficiálně uznává od 1. dubna 2013.[2]

V České republice toto plemeno zastřešuje jeden klub chovatelů, a to je "Eurasier klub CZ". Oficiální používaná zkratka je EUR.

I přes to, že většina špiců jsou samostatná a hrdá plemena, eurasier je velmi přátelský jak ke své rodině, tak i k cizím. Vyžaduje společnost svého majitele a při samotě strádá. Je aktivní, hravý a s veselým výrazem. Je sebevědomý a klidný, nikdy ne nervózní. Je schopný i sám jednat. Je velmi citlivý. Je také oddaný, loajální a přizpůsobivý. Zároveň je i inteligentní a důmyslný. Nevyhledává zápasy s jinými psy.

Eurasierové vychází s ostatními zvířaty vcelku dobře, protože má pramalý lovecký pud. Nevzrušuje ho ani rychle se pohybující zvíře či předmět a hodí se proto i pro začátečníky v chovu psů. Nenechá si ale líbit povyšování se jiného velmi dominantního psa a pokud nemůže jinak, dokáže ho usměrnit zavrčením.

Cizí lidé mu většinou nevadí pokud je majitel schvaluje — pokud se mu zdá, že majitele někdo ohrožuje, svého majitele bude horlivě bránit. Jinak je ale všem lidem milý a přátelský. A také důmyslný; co se týče získávání jídla "od stolu".

S dětmi vychází skvěle hlavně pro svoji nekonfliktní povahu a pokud se mu od nich něco nelíbí, prostě mrštně uteče. Pokud jsou děti poučeny jak se psem jednat, mohou ho i cvičit.

Péče o srst tohoto plemene je velmi náročná, protože je hustá a lehko se tvoří chuchvalce. Potřebuje pravidelnou péči, tedy každý den rozčesat, v době línání každý den 2x. Chuchvalce a slepenou srst odstřihávat nůžkami. Této srsti obzvláště neprospívá mytí šamponem a je pro ně vhodný šampon pro citlivou pokožku, třeba dětský. Při častém mytí šamponem srst ztratí svoji přirozenou mastnotu, což vede ke kožním problémům a zesláblé srsti. Při koupání např. v rybníku je nutné psa hlídat, je totiž možné, že po namočení srst ztěžkne tak, že psa stáhne pod vodu. Výcvik je nutný, stejně jako výchova. Musí být veden důslednou rukou a všechno musí být často opakováno, ale to vše bez bití, protože tento velmi citlivý pes si těžko oblíbí majitele, pokud jej bije nebo jinak trýzní.

Potřebuje hodně aktivit a her. Je pro něj vhodný veškerý pohyb, od plavání až po dlouhé horské túry. Je velmi mrštný a rychlý a hlavně přizpůsobivý, rychle se tedy naučí vašemu tempu. Pohyb je pro něj důležitý a bez něj se může stát agresivní či nervózní, což je nepřípustné a takoví jedinci bývají vyloučeni z chovu. Hodí se i pro různé psí sporty, jako je agility.

  1. Julius Wipfel, Eurasier, 1974.
  2. www.dogworld.co.uk [online]. www.dogworld.co.uk [cit. 2016-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]