Eurynomé (ókeanovna)
Eurynomé, starořecky Ευρυνομη, je v řecké mytologii jedna z ókeánoven, tří set nymf jež jsou dcerami Ókeana a Téthydy. Podle Hésiodovy Theogonie zplodila s Diem tři Charitky jménem Aglaia, Eufrosyné a Thaleia, což opakuje i Pseudo-Apollódorova Bibliothéka nebo Kallimachos z Kyrény. Pseudo-Apollodóros zmiňuje též že podle některých podání zplodila s Diem říčního boha Asópa. Podle Homérovy Iliady společně s Thetidou pečovala o malého Héfaista, jehož Héra svrhla z nebe.[1]
Existovalo také podání byla dříve královnou nebes a to společně se svým partnerem Ofiónem: Pseudoapollodórem, Lykofrónem a Nonnem. První ze zdrojů se odvolává na Orfeovo podání a Eurynomé označuje za dceru Ókeana jež byla svržena z nebe Rheiou, obratnou se svými pěstmi. Podle Lykofróna byla Rheiou svržena do Tartaru.[2] Martin L. West se domnívá, že Ofión a jeho děti Ofionidai, které snad zplodil s Euryonomé, mají přirozenost monster, a celou tuto rodinu přirovnává k Týfónovi a Echidně, včetně jejich nestvůrných dětí.[3]
Podle Pausániovy Cesty po Řecku ležela těžko přístupná svatyně Eurynomé nedaleko Figalie v Élidě. Podle místních bylo jméno Eurynomé přízviskem Artemidy, čemuž však Pausaniás nedůvěřoval a dával přednost podání o Eurynomé jako jedné z ókeanoven. Její socha byla dřevěná, spoutaná zlatými řetězy a od pasu měla rybí podobu.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Titanis Eurynome [online]. Theoi [cit. 2020-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Titanis Eurynome2 [online]. Theoi [cit. 2020-10-07]. Dostupné online.
- ↑ WEST, Martin L. Three Presocratic Cosmologies. The Classical Quarterly. 1963, roč. 13, čís. 2, s. 154–176. Dostupné online.
- ↑ Pausaniás. Cesta po Řecku II.. Praha: Svoboda, 1974. S. 156. Kniha VIII., kapitola 40..
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurynomé na Wikimedia Commons - Theoi – Titanis Eurynome
- Theoi – Titanis Eurynome2[nedostupný zdroj]
