Evagorás I.

Euagorás
NarozeníDesetiletí do 430 př. n. l.
Salamis
ÚmrtíDesetiletí do 370 př. n. l. nebo 374 př. n. l.
Salamis
Povolánípanovník
DětiPnytagoras
Nicocles
RodičeNicocles
Funkceking of Salamis of Cyprus (Salamis)
tyrský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evagoras I. (starořecky Εὐαγόρας) byl král Salaminy na Kypru vládnoucí v letech 411–374 př. n. l. Je známý zejména z díla Panegyrica řeckého rétora Isokrata, který ho představil jako vzorného vládce, který přivedl Kypr k takovému rozkvětu, že tam migrovalo mnoho Řeků z Peloponésu. Ve skutečnosti byla jeho vláda velmi křehká, neustále ohrožovaná Féničany a Peršany. Jeho docenění Isokratem vyplývalo z velké části z toho, že Evagoras byl průkopníkem helenizace Kypru.[1] Za tím účelem i prosadil přijetí řecké abecedy na úkor staršího místního písma.

Jeho rod vládl Salamíně dlouho, ale během jeho dětství se Salamína dostala pod fénickou kontrolu, což vyústilo v jeho vyhnanství. V Kilíkii Evagoras shromáždil 50 stoupenců a tajně se v roce 410 vrátil na Kypr, aby získal trůn. Svou pozici si dlouhodobě diplomaticky připravoval: pěstoval přátelství Athéňanů a po porážce athénské generála Kónona v bitvě u Aigospotamoi mu poskytl útočiště. Bylo mu dokonce uděleno athénské občanství.[2] Vytvořil si dobré vztahy s egyptským faraonem Hakorem. Na nějaký čas také udržoval přátelské vztahy s Persií a zajistil pomoc Artaxerxése II. Athéňanům v boji se Spartou.[3] Zúčastnil se po boku Athénských bitvy u Knidu roku 394 př. n. l., na kterou poskytl většinu prostředků a v níž byla díky jeho úsilí poražena spartská flotila. Sázka na Persii příliš nevyšla, vztahy mezi Evagorasem a Peršany se nakonec vyostřily tak, že byli od roku 391 prakticky ve válce, přesto se s pomocí Athéňanů a Egypťanů Evagoras chopil vlády nad větší částí Kypru. Poté provedl invazi do Malé Asie, kde dobyl několik měst na úkor Féničanů (včetně Týru) a přesvědčil obyvatele Kilíkie ke vzpouře pro Féničanům. Tím jeho moc dosáhla vrcholu. Pak se však karta obrátila. Klíčový zlom přinesla mírová smlouva z Antalcidy, již roku 387 Peršané uzavřeli s Athénami. Athéňané v ní uznali panství Persie nad Kyprem a stáhli svou podporu Evagorasovi. Následující roky tak Evagoras vedl svůj protifénický a protiperský boj osaměle, s výjimkou příležitostné pomoci z Egypta, který byl rovněž ohrožován Peršany. Peršané provedli invazi na Kypr pod velením generálů Tiribazuse a Orontese v roce 385 př. n. l. Evagoras prvnímu úderu odolal, ale válka se obrátila ve prospěch Peršanů, když byla Evagorasova flotila zničena v bitvě u Kitia a on byl nucen uprchnout do Salamíny. Zde se dokázal udržet a využil dokonce sporů mezi oběma perskými generály k uzavření míru v roce 376 př. n. l. Evagoras měl dovoleno zůstat nominálně králem Salamíny, ale ve skutečnosti se stal perským vazalem a získal povinnost platit roční tribut. O posledních rocích jeho vlády hovoří minimum písemných zdrojů. V roce 374 př. n. l. byl zavražděn eunuchem z pohnutek soukromé pomsty. Po něm nastoupil na trůn jeho syn Nikoklés.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Evagoras I na anglické Wikipedii.

  1. Evagoras | History, Biography, & King of Salamis | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. OSBORNE, Michael J. A Lost Son?. Hermes. 1974, roč. 102, čís. 1, s. 87–90. Dostupné online [cit. 2023-07-24]. ISSN 0018-0777. 
  3. EUGENE A. COSTA, Jr. Evagoras I and the Persians, ca. 411 to 391 B.C.. Historia: Zeitschrift für Alte Geschichte. 1974, roč. 23, čís. 1, s. 40–56. Dostupné online [cit. 2023-07-24]. ISSN 0018-2311.