Evropský akt o umělé inteligenci je nařízení Evropského parlamentu, které stanoví pravidla pro umělou inteligenci v EU.[1] Je platný od 1. srpna 2024[2] a jeho ustanovení mají vstoupit v platnost postupně během následujících 6 až 36 měsíců.[3]
Vztahuje se na všechny systémy umělé inteligence v široké škále odvětví. Výjimkou jsou systémy umělé inteligence používané výhradně pro vojenské a obranné účely, národní bezpečnost, výzkum a neprofesionální účely.[4] Akt o umělé inteligenci se vztahuje na distributory a poskytovatele umělé inteligence, jejichž služby a produkty se dostávají na trh Evropské unie.[5]
Akt o UI definuje čtyři kategorie rizik pro použití UI: nepřijatelné, vysoké riziko, omezené riziko a minimální riziko.[6]Generativní UI, jako je ChatGPT, má svou vlastní kategorii a musí splňovat požadavky na transparentnost.[7]
Kategorie rizik systémů UI jsou v Aktu definovány takto:
Nepřijatelné riziko: Systémy UI, které jsou považovány za hrozbu pro člověka. Tyto systémy jsou zakázány.[7] Jsou to například:
Systémy, které kognitivně manipulují s chováním lidí nebo specifických zranitelných skupin,
Systémy, které přidělují sociální kredit - klasifikují lidi například na základě jejich chování, socioekonomického postavení nebo osobních vlastností,
Biometrické identifikační systémy, které fungují na dálku a v reálném čase, například rozpoznávání obličeje.
Vysoké riziko: Systémy umělé inteligence, které mají negativní dopad na základní práva nebo bezpečnost.[7] Jsou rozděleny do dvou kategorií:
Systémy používané ve výrobcích, na které se vztahují právní předpisy EU o bezpečnosti výrobků - například hračky, letecké a kosmické výrobky, automobily, zdravotnické prostředky a výtahy,
Systémy, které spadají do následujících osmi oblastí a které musí být registrovány v databázi EU:
Biometrická identifikace a kategorizace osob,
Řízení a přeprava,
Vzdělávání a školení,
Zaměstnanost, řízení pracovní síly a přístup k výdělečné činnosti,
Přístup k základním soukromým a veřejným službám a dávkám,
Vymáhání práv,
Řízení migrace, azylu a ochrany hranic,
Pomoc při výkladu a prosazování práva.
Tyto systémy musí být posuzovány před uvedením na trh a v průběhu jejich životního cyklu.
Generativní umělá inteligence: Generativní systémy umělé inteligence (například ChatGPT nebo Microsoft Copilot), které musí splňovat následující podmínky transparentnosti:[7]
Zveřejnění, že obsah byl vytvořen umělou inteligencí,
Navrhování modelů, které zabrání vytváření nelegálního obsahu,
Zveřejnění přehledu dat chráněných autorským právem, která byla použita k tréninku umělé inteligence.
Omezené riziko: Systémy umělé inteligence, které generují nebo manipulují s vizuálním, zvukovým nebo audiovizuálním obsahem, jako jsou deepfakes.[7] Tyto systémy musí splňovat minimální požadavky na transparentnost, aby uživatelé věděli, že komunikují s UI, a mohli činit informovaná rozhodnutí.
Minimální riziko: Systémy UI, které představují minimální nebo žádné riziko pro práva nebo bezpečnost obyvatel.[8] Tyto systémy nepodléhají žádným pravidlům; uživatelé a podniky je mohou volně používat. Příkladem mohou být filtry nevyžádané pošty nebo UI používaná ve videohrách.
Podle čl. 2 odst. 3 se tato pravidla nevztahují na systémy UI, které se používají výhradně pro vojenské, obranné nebo národně bezpečnostní účely.[1] Dále se podle čl. 2 odst. 6 tento předpis nevztahuje na systémy, které jsou používány pro vyhrazení vědeckého výzkumu a vývoje.[1]
Podle čl. 5 odst. 2 jsou biometrické identifikační systémy zakázány pouze v případě, že se používají v reálném čase.[1] V čl. 5 odst. 1 písm. h) se uvádí, že výjimku tvoří systémy, které se používají pro:
Cílené pátrání po obětech únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování a také pátrání po pohřešovaných osobách,
Předcházení konkrétnímu, vážnému a bezprostřednímu ohrožení života nebo bezpečnosti osob nebo skutečnému, bezprostředně hrozícímu nebo předvídatelnému teroristickému útoku,
Vyhledávání nebo identifikace osob podezřelých ze spáchání trestného činu; pro účely vyšetřování trestné činnosti, trestního stíhání nebo výkonu trestu za určité trestné činy.
25. ledna 2022: Výbor pro vedoucí postavení, Výbor pro vnitřní trh a Výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu poprvé vyměňují názory na návrh Aktu o umělé inteligenci.
2. března 2022: Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti zveřejňuje pozměňovací návrhy k Aktu o UI.
6.prosince 2022: Výbor Evropské unie přijímá obecný přístup k Aktu o UI.
14. června 2023: Evropský parlament přijímá svůj vyjednávací postoj k Aktu o umělé inteligenci s 499 hlasy pro, 29 proti a přičemž 93 se zdrželo hlasování.
9. prosince 2023: Evropský parlament a výbor dosahují předběžné dohody o aktu o umělé inteligenci.
Kolektiv organizací, jako jsou Amnesty Interantional, EDF a EDRi, vypracoval po jednání s Evropskou unií prohlášení k aktu o umělé inteligenci, v němž kritizuje následující body:[10]
Mezery v zákoně pro soukromý sektor a bezpečnostní agentury,
Smysluplnost posouzení dopadu na základní práva,
Export potenciálně škodlivé umělé inteligence,
Výjimka pro rizika pro národní bezpečnost, která podkopává ostatní pravidla,
Jenom částečný zákaz prediktivního policejního dohledu, veřejného rozpoznávání obličejů v přímém přenosu, biometrické kategorizace a rozpoznávání emocí,
Převažující nezohlednění nebezpečí spojených se zpětným rozpoznáváním obličejů,
Slabá a v některých případech chybějící pravidla pro používání umělé inteligence na hranicích a v souvislosti s migrací,
Nedostatečné kroky k řešení environmentálních problémů souvisejících s používáním UI.
↑ Akt o umělé inteligenci: Rada a Parlament dosáhly dohody o prvních pravidlech pro umělou inteligenci na světě. Consilium [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online.
↑MUELLER, Benjamin. The Artificial Intelligence Act: A Quick Explainer [online]. 2021-05-04 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑{{{typ}}} č. {{{číslo}}} ze dne 2021, Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, KTERÝM SE STANOVÍ HARMONIZOVANÁ PRAVIDLA PRO UMĚLOU INTELIGENCI (AKT O UMĚLÉ INTELIGENCI) A MĚNÍ URČITÉ LEGISLATIVNÍ AKTY UNIE. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (česky)
↑ abcde Akt EU o umělé inteligenci: První nařízení o AI na světe. Témata | Evropský parlament [online]. 2023-06-14 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online.
↑ EU’s AI Act fails to set gold standard for human rights. European Institutions Office [online]. 2024-04-03 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky)