Evropský akt o umělé inteligenci

Vlajka Evropské unie

Evropský akt o umělé inteligenci je nařízení Evropského parlamentu, které stanoví pravidla pro umělou inteligenci v EU.[1] Je platný od 1. srpna 2024[2] a jeho ustanovení mají vstoupit v platnost postupně během následujících 6 až 36 měsíců.[3]

Vztahuje se na všechny systémy umělé inteligence v široké škále odvětví. Výjimkou jsou systémy umělé inteligence používané výhradně pro vojenské a obranné účely, národní bezpečnost, výzkum a neprofesionální účely.[4] Akt o umělé inteligenci se vztahuje na distributory a poskytovatele umělé inteligence, jejichž služby a produkty se dostávají na trh Evropské unie.[5]

Akt o UI definuje čtyři kategorie rizik pro použití UI: nepřijatelné, vysoké riziko, omezené riziko a minimální riziko.[6] Generativní UI, jako je ChatGPT, má svou vlastní kategorii a musí splňovat požadavky na transparentnost.[7]

Ustanovení

[editovat | editovat zdroj]

Kategorie rizik

[editovat | editovat zdroj]

Kategorie rizik systémů UI jsou v Aktu definovány takto:

Nepřijatelné riziko: Systémy UI, které jsou považovány za hrozbu pro člověka. Tyto systémy jsou zakázány.[7] Jsou to například:

  • Systémy, které kognitivně manipulují s chováním lidí nebo specifických zranitelných skupin,
  • Systémy, které přidělují sociální kredit - klasifikují lidi například na základě jejich chování, socioekonomického postavení nebo osobních vlastností,
  • Biometrické identifikační systémy, které fungují na dálku a v reálném čase, například rozpoznávání obličeje.

Vysoké riziko: Systémy umělé inteligence, které mají negativní dopad na základní práva nebo bezpečnost.[7] Jsou rozděleny do dvou kategorií:

  1. Systémy používané ve výrobcích, na které se vztahují právní předpisy EU o bezpečnosti výrobků - například hračky, letecké a kosmické výrobky, automobily, zdravotnické prostředky a výtahy,
  2. Systémy, které spadají do následujících osmi oblastí a které musí být registrovány v databázi EU:
    1. Biometrická identifikace a kategorizace osob,
    2. Řízení a přeprava,
    3. Vzdělávání a školení,
    4. Zaměstnanost, řízení pracovní síly a přístup k výdělečné činnosti,
    5. Přístup k základním soukromým a veřejným službám a dávkám,
    6. Vymáhání práv,
    7. Řízení migrace, azylu a ochrany hranic,
    8. Pomoc při výkladu a prosazování práva.

Tyto systémy musí být posuzovány před uvedením na trh a v průběhu jejich životního cyklu.

Generativní umělá inteligence: Generativní systémy umělé inteligence (například ChatGPT nebo Microsoft Copilot), které musí splňovat následující podmínky transparentnosti:[7]

  • Zveřejnění, že obsah byl vytvořen umělou inteligencí,
  • Navrhování modelů, které zabrání vytváření nelegálního obsahu,
  • Zveřejnění přehledu dat chráněných autorským právem, která byla použita k tréninku umělé inteligence.

Omezené riziko: Systémy umělé inteligence, které generují nebo manipulují s vizuálním, zvukovým nebo audiovizuálním obsahem, jako jsou deepfakes.[7] Tyto systémy musí splňovat minimální požadavky na transparentnost, aby uživatelé věděli, že komunikují s UI, a mohli činit informovaná rozhodnutí.

Minimální riziko: Systémy UI, které představují minimální nebo žádné riziko pro práva nebo bezpečnost obyvatel.[8] Tyto systémy nepodléhají žádným pravidlům; uživatelé a podniky je mohou volně používat. Příkladem mohou být filtry nevyžádané pošty nebo UI používaná ve videohrách.

Podle čl. 2 odst. 3 se tato pravidla nevztahují na systémy UI, které se používají výhradně pro vojenské, obranné nebo národně bezpečnostní účely.[1] Dále se podle čl. 2 odst. 6 tento předpis nevztahuje na systémy, které jsou používány pro vyhrazení vědeckého výzkumu a vývoje.[1]

Podle čl. 5 odst. 2 jsou biometrické identifikační systémy zakázány pouze v případě, že se používají v reálném čase.[1] V čl. 5 odst. 1 písm. h) se uvádí, že výjimku tvoří systémy, které se používají pro:

  • Cílené pátrání po obětech únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování a také pátrání po pohřešovaných osobách,
  • Předcházení konkrétnímu, vážnému a bezprostřednímu ohrožení života nebo bezpečnosti osob nebo skutečnému, bezprostředně hrozícímu nebo předvídatelnému teroristickému útoku,
  • Vyhledávání nebo identifikace osob podezřelých ze spáchání trestného činu; pro účely vyšetřování trestné činnosti, trestního stíhání nebo výkonu trestu za určité trestné činy.

Historická časová osa[9]

[editovat | editovat zdroj]
  • 21. dubna 2021: Evropská komise zveřejňuje návrh na regulaci systémů umělé inteligence v Evropské unii.
  • 6. srpna 2021: Končí lhůta pro veřejnou konzultaci k Aktu o umělé inteligenci. Evropská komise obdržela 304 podání.
  • 29. listopadu 2021: Rotující předsednictví Evropské rady představuje první kompromisní znění návrhu Aktu o umělé inteligenci.
  • 25. ledna 2022: Výbor pro vedoucí postavení, Výbor pro vnitřní trh a Výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu poprvé vyměňují názory na návrh Aktu o umělé inteligenci.
  • 2. března 2022: Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti zveřejňuje pozměňovací návrhy k Aktu o UI.
  • 6.prosince 2022: Výbor Evropské unie přijímá obecný přístup k Aktu o UI.
  • 14. června 2023: Evropský parlament přijímá svůj vyjednávací postoj k Aktu o umělé inteligenci s 499 hlasy pro, 29 proti a přičemž 93 se zdrželo hlasování.
  • 9. prosince 2023: Evropský parlament a výbor dosahují předběžné dohody o aktu o umělé inteligenci.
  • 21. února 2024: V rámci Evropské komise je zřízen Evropský úřad pro umělou inteligenci.
  • 21. května 2024: Evropský výbor formálně přijímá Akt o umělé inteligenci.
  • 12. července 2024: Akt o umělé inteligenci je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

Kolektiv organizací, jako jsou Amnesty Interantional, EDF a EDRi, vypracoval po jednání s Evropskou unií prohlášení k aktu o umělé inteligenci, v němž kritizuje následující body:[10]

  • Mezery v zákoně pro soukromý sektor a bezpečnostní agentury,
  • Smysluplnost posouzení dopadu na základní práva,
  • Export potenciálně škodlivé umělé inteligence,
  • Výjimka pro rizika pro národní bezpečnost, která podkopává ostatní pravidla,
  • Jenom částečný zákaz prediktivního policejního dohledu, veřejného rozpoznávání obličejů v přímém přenosu, biometrické kategorizace a rozpoznávání emocí,
  • Převažující nezohlednění nebezpečí spojených se zpětným rozpoznáváním obličejů,
  • Slabá a v některých případech chybějící pravidla pro používání umělé inteligence na hranicích a v souvislosti s migrací,
  • Nedostatečné kroky k řešení environmentálních problémů souvisejících s používáním UI.
  1. a b c d Regulation - EU - 2024/1689 - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. V platnost vstupuje akt o AI - Evropská komise. commission.europa.eu [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  3. Implementation Timeline | EU Artificial Intelligence Act [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Akt o umělé inteligenci: Rada a Parlament dosáhly dohody o prvních pravidlech pro umělou inteligenci na světě. Consilium [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  5. MUELLER, Benjamin. The Artificial Intelligence Act: A Quick Explainer [online]. 2021-05-04 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. {{{typ}}} č. {{{číslo}}} ze dne 2021, Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, KTERÝM SE STANOVÍ HARMONIZOVANÁ PRAVIDLA PRO UMĚLOU INTELIGENCI (AKT O UMĚLÉ INTELIGENCI) A MĚNÍ URČITÉ LEGISLATIVNÍ AKTY UNIE. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (česky)
  7. a b c d e Akt EU o umělé inteligenci: První nařízení o AI na světe. Témata | Evropský parlament [online]. 2023-06-14 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  8. 'Higher risk, stricter rules': EU's new artificial intelligence rules. euronews [online]. 2021-04-21 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Historic Timeline | EU Artificial Intelligence Act [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. EU’s AI Act fails to set gold standard for human rights. European Institutions Office [online]. 2024-04-03 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]