Fabrice de Nola

Fabrice de Nola
Fabrice de Nola, Autoportrét na negativu, 1999 (olej na plátně, reprodukce na negativním filmu)
Fabrice de Nola, Autoportrét na negativu, 1999 (olej na plátně, reprodukce na negativním filmu)
Narození1964 (60–61 let)
Messina
Povolánímalíř a fotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bottom up, olej na plátně, 2006
Inverse, pohled na instalaci, New York, 1997, 35 mm negativní film
Still (Mirror Edit), detailní pohled na QR kódy

Fabrice de Nola (* 1964 Messina Sicílie) je italsko-belgický umělec věnující se malbě a fotografii. Ve svých malbách používá QR kódy. V roce 2006 vytvořil první olejomalbu, která obsahovala texty a odkazy pro internetové připojení mobilních telefonů.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Je synem italské matky a belgického otce. Fabrice de Nola žil v Messině až do roku 1981, navštěvoval uměleckou školu v Palermu, ale po jednom roce odešel, aby se mohl věnovat fotografii. Osmdesátá léta strávil v Miláně a poté se odstěhoval do Mechelenu, rodného města svého otce.[2]

V polovině osmdesátých let pracoval jako malíř dekorací v Ženevě, Káhiře a Římě.[2] V tomto raném období používal fotokopírky a fotografii jako techniky podporující jeho malby. V polovině devadesátých let začal využívat počítač[3] jako nezbytný nástroj pro přípravu a pre-produkci svých obrazů.[4]

V roce 1996 vystavoval v Galerii Il Ponte Contemporanea v Římě, kde zůstal až do roku 2000.[5]

V roce 1997 jej pozval Fabio Sargentini na výstavu Giro d’Italia dell’Arte v Palermu, kterou sestavila Demetria Paparoni, jako přehlídku mladých italských umělců v Galerii l’Attico. [6] Ve stejném roce se zúčastnil akce Roma, 4 young painters (Řím, 4 mladí malíři), na které se předvedla díla čtyř římských malířů a jejímž kurátorem byl Fabio Sargentini newyorské Galerie Generous Miracles.

V roce 1999 na 48. Benátském bienále vystavoval v Authoritratti italiani na Fondazione Bevilacqua La Masa. Vytvořil svůj autoportrét pomocí fotografií, CT a rentgenových paprsků: na jedné polovině je jeho tvář malovaná, zatímco na druhé polovině je vidět lebka, svaly, oko a mozek.

V roce 2000 se zúčastnil dvou skupinových výstav v Římě:Lungo il muro del Gasometro v galerii Teatro India a Giganti ve Fori Imperiali. V témže roce také vystavoval na PAC Sui generis v Miláně. V roce 2008 se zúčastnil VII. Mezinárodního festivalu fotografie v Římě sexpozicí Skip Life (Přeskočit život)[7] a byl také pozván na 15. římské Quadriennale, kde představil reklamní zařízení pro falešnou firmu Neural Pro Company.[8]

Projekty a díla

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 1997, inspirován dílem Andreje Rubleva, namaloval negativní obraz, který se vyfotografovaný na negativu jevil jako pozitivní. Následující rok vystavil část svého projektu pod názvem Inverse[9] v Galerii Il Ponte Contemporanea v Římě. Díla jsou prezentována jako diptych - skládají se z negativní olejomalby a její pozitivní fotografické reprodukce. V roce 2007 Contemporary Art Lab Museum (MLAC)[10] v Sapienza University of Rome předvedla jeho první velký obraz z cyklu Inverse.[9]
  • 1999 ekologický projekt Oceano Aria
  • Od roku 2003 Neural Pro
  • V roce 2006 zahájil Active project, v němž jeho díla mohla komunikovat s mobilními telefony. Projekt[1] v duchu Internet of Things využívá QR kód, který namalovaný olejem na plátně nebo vložený do fotografií obsahuje texty a odkazy pro mobilní web.[11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Active Project Archivováno 9. 7. 2011 na Wayback Machine. at official Fabrice de Nola website.URL retrieved 20 june 2009
  2. ↑ a b Artist's biography Archivováno 9. 7. 2011 na Wayback Machine. in Italian, at «denola.com». URL retrieved 20 june 2009.
  3. ↑ Gianluca Marziani, Dipingere al computer, «Flash Art Italia», Milan, october 1999, issue 288.
  4. ↑ Gianluca Marziani. NQC, Arte italiana e tecnologie: il nuovo quadro contemporaneo. Rome, Castelvecchi Editore, 1998. ISBN 88-8210-074-X.
  5. ↑ Achille Bonito Oliva. The Bridges of Art. Milano, Genève, Skira, 2004. ISBN 88-8491-810-3.
  6. ↑ Giro d’Italia dell’Arte at L'Attico Gallery website. URL retrieved 20 june 2009.
  7. ↑ Skip Life. Special cases of normality in day-to-day life Archivováno 22. 7. 2011 na Wayback Machine. page on FotoGrafia Festival website. Retrieved 5 december 2009.
  8. ↑ Paolo Conti. I visitatori decidono il titolo «Corriere della Sera», page 53, 13 june 2008. Retrieved 5 december 2009.
  9. ↑ a b (italsky) Inverse Archivováno 9. 7. 2007 na Wayback Machine. at «denola.com». URL retrieved 21 june 2009
  10. ↑ (italsky) Paesaggi metropolitani Archivováno 20. 8. 2008 na Wayback Machine. page at the MLAC (Contemporary Art Lab Museum) of the Sapienza University of Rome. URL consultée le 21 juin 2009.
  11. ↑ Active at Flickr Retrieved July 11, 2010.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Marco De Logu (kurátor). Vedere la normalità. VII FotoGrafia Festival di Roma. Řím, Zonettive Edizioni, 2008. ISBN 88-89303-07-7.
  • Lorenzo Canova, Chiara Bertola, Bruno Corà, Daniela Lancioni, Claudio Spadoni. XV Quadriennale di Roma. Benátky, Marsilio Editori, 2008. ISBN 88-317-9532-5.
  • Maurizio Calvesi, Lorenzo Canova, Marisa Vescovo, Marco Meneguzzo. Collezione Farnesina Experimenta. Řím, Gangemi Editore, 2008. ISBN 88-492-1486-3.
  • Lorenzo Canova. Visione romana, percorsi incrociati nell'arte del novecento. Pisa, Edizioni ETS, 2008. ISBN 978-88-467-2086-3.
  • Giuseppe Cerasa (kurátor). Donne di Roma. Řím, Fondazione Musica per Roma/Nero Editore, 2009.
  • Francesco Gallo. Palermo/Babilon/Palermo. Sofie, Edizioni Casa Sicilia Bulgaria, 2009.
  • Lorenzo Canova. Una mano per l'AIL. Milán, Christie's. 2009.
  • Graziano Menolascina. Occhio Magico. Rassegna internazionale di fotografia. Řím, Edizioni Istituto Portoghese Sant'Antonio. 2009.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]