Farah Pahlaví
| Farah Pahlaví | |
|---|---|
 Farah Pahlaví v roce 1973 | |
| Rodné jméno | Fərəh Diba |
| Narození | 14. října 1938 (86 let) Teherán |
| Choť | Muhammad Rezá Pahlaví (1959–1980) |
| Rodiče | Sohráb Díba a Farida Qotbíová |
| Děti | Kýros Rezá Pahlaví Farahnaz Pahlaví Alí Rezá Pahlaví Leila Pahlavíová |
| Příbuzní | Leila Díbaová Noor Pahlavíová, Iman Pahlavi a Farah M. Pahlavi[1] (vnoučata) |
| Sídlo | Paříž (do 1959), Teherán (1959–1979), Egypt (od 1979) a Spojené státy americké |
| Alma mater | Special School of Architecture Jeanne d'Arc School (Tehran) Razi High School |
| Profese | spisovatelka, překladatelka, architektka, politička a královna-manželka |
| Náboženství | ší'itský islám |
| Ocenění | Řád slona (1963) velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (1965) velkokříž Řádu svatého Olafa (1965) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1967) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1970) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | فرح پهلوی |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Farah Pahlaví, rozená Farah Díba (persky فرح پهلوی, * 14. října 1938 Teherán) je bývalá íránská císařovna (šáhbanú).
Pochází z rodiny vysokého důstojníka íránské armády, která po otcově předčasné smrti zchudla. Absolvovala lyceum v Teheránu a pak studovala na pařížské École Spéciale d'Architecture, kde se seznámila s íránským panovníkem Muhammadem Rezou Pahlavím, který byl v té době dvakrát rozvedený a neměl mužského potomka. Provdala se za něj 20. prosince 1959. Původně užívala titul královny, v roce 1967 byla korunována na císařovnu, což mělo symbolizovat emancipaci íránských žen.[2] Se šáhem Pahlavím měla čtyři děti: Kýros Rezá Pahlaví, Farahnaz Pahlaví, Alí Rezá Pahlaví a Leila Pahlaví. Jako panovnice se intenzivně věnovala sociální, vzdělávací a kulturní problematice, založila mezinárodní umělecký festival v Šírázu a Teheránské muzeum současného umění, byla patronkou čtyřiadvaceti dobročinných organizací.[3]
V důsledku islámské revoluce odešla s manželem 16. ledna 1979 do exilu v Egyptě, kde Muhammad Rezá Pahlaví v roce 1980 zemřel na rakovinu. Později žila ve Spojených státech amerických a ve Francii. Napsala autobiografickou knihu, která vyšla v češtině pod názvem Paměti (Argo 2004).
Tituly a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ internetová stránka. Dostupné online.
- ↑ History of Royal Women Dostupné online
- ↑ Iran Chamber Society Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Farah Pahlaví na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
