Felipe Pedrell

Felipe Pedrell
Základní informace
Narození19. února 1841
Tortosa
Úmrtí19. srpna 1922 (ve věku 81 let)
Barcelona
Žánryopera, zarzuela a saradana
Povoláníhudební skladatel, muzikolog, hudební pedagog a hudební kritik
Významná dílaLa Celestina
Els Pirineus
L'ultimo Abenzerraggio
PříbuzníCarlos Pedrell (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felipe Pedrell i Sabaté (19. února 1841 Tortosa – 19. srpna 1922 Barcelona) byl španělský hudební skladatel, pedagog, muzikolog a hudební kritik. Bývá nazýván otcem španělské národní hudby.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Tortosu v provincii Tarragona v Katalánsku 19. února 1841. Jako chlapec zpíval v chrámovém sboru místní katedrály. Již v patnácti letech zkomponoval Stabat Mater pro tři hlasy. Další hudební vzdělání získal v Barceloně. Ve třiceti letech už zkomponoval více než 120 děl různých žánrů, z nichž nejzávažnější byla opera L'ultimo Abenzarraggio, která měla premiéru v Teatro del Liceo v Barceloně dne 14. dubna 1874. Hojně publikoval hudebněvědné a kritické články v denících i v odborném hudebním tisku.

Po premiéře své druhé opery, Quasimodo, ve stejném divadle (1875), napsal několik skladeb duchovní hudby a získal stipendium místních vlád Girony a Tarragony, což mu umožnilo v letech 1876–1877 vykonat studijní cestu do Říma a Paříže. Stal se tak prvním moderním katalánským hudebníkem, který měl možnost přímého kontaktu se soudobými hudebními směry v zahraničí. Stal se tak průkopníkem díla Richarda Wagnera ve Španělsku, takže se mu i říkalo španělský Wagner. Dalším jeho přínosem bylo hledání inspirace ve španělských lidových písních.

V roce 1882 byl jmenován profesorem katedry zpěvu na madridské konzervatoři a stal se členem Akademie krásných umění. V letech 1896–1899 vydával časopis věnovaný náboženské hudbě ve Španělsku, La música religiosa en España. V roce 1904 přesídlil do Barcelony, kde pokračoval v plodné hudební a literární činnosti. V roce 1910 se odcestoval do Buenos Aires, aby se zúčastnil premiéry opery Los Pirineos.

Významná byla rovněž jeho činnost pedagogická. Ovlivnil celou generaci španělských skladatelů. Mimo jiné ukázal cestu k fúzi dvou zdánlivě antagonistických prvků: populární a klasické hudby. Jeho žáky byli např. Isaac Albéniz, Enrique Granados, Manuel de Falla, Robert Gerhard či Amadeo Vives.

Zemřel v Madridu 19. srpna 1922 ve věku 81 let.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Titulní strana árie z opery L'ultimo Abenzeraggio

Jevištní díla

[editovat | editovat zdroj]
  • L'ultimo Abenzeraggio (linreto J. B. Altés, 1868, několikrát přepracováno, poslední verze 1889 Barcelona)
  • Quasimodo (libreto J. Barret podle Victora Huga, 1875 Barcelona)
  • Cléopâtre (libreto A. de Lauzières de Thémines, 1878)
  • Mazeppa (1881 Madrid)
  • Tasse à Ferrare (1881 Madrid)
  • Little Carmen (1885 New York)
  • Eda (1887)
  • Mara (1889)
  • Els Pirineus (libreto Victor Balaguer, 1891)
  • El conde de Foix
  • Rayo de luna
  • La jornada de Panissars
  • La Celestina (libreto vlastní podle Fernanda de Rojas, 1902)
  • El comte Arnau (libreto Joan Maragall, 1904)
  • Matinada (1905)
  • Lluch-Llach
  • Ells y elles
  • La vertitat e la mentida
  • La guardiola

Symfonické básně

[editovat | editovat zdroj]
  • La veu de les muntanyes (1877)
  • I trionfi (1880)
  • Excelsior (1880)

Chrámová hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Al·leluia (1865), per a solistes, cor i orgue
  • Missa per a dues veus i orgue (1857)
  • Quatre misses per a tres veus i orgue (1861, 1865, 1866)
  • Dues misses per a quatre veus i orgue (1869)

Komorní hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Nocturn-Trio (1873)
  • Quartet de corda (1879)
  • Gaillarde per a quartet de corda (1879).

Muzikologické spisy

[editovat | editovat zdroj]
  • Diccionario técnico de la música (1894)
  • Diccionario biográfico y bibliográfico de músicos españoles (1894–97)
  • Emporio científico e histórico de organografía musical española antigua (1901)
  • El Catàleg de la Biblioteca de la Diputació de Barcelona (1907–08)
  • La festa d'Elche ou le drame liturgique espagnol (1901)
  • Músics vells de la terra, seriál článků na hudební témata (1904–10)
  • Por nuestra música, manifest národní hudby

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]