Feraferia je novopohanské náboženství vycházející ze starořecké tradice, soustředící se na uctívání Bohyně. Charakter hnutí je utopický a soustředí se environmentální záležitosti, smyslovou zkušenost, sexualitu a sepětí s přírodou, a usiluje o navrácení do „prvotní rajské zahrady”. Bylo založeno Frederickem Adamsem v roce 1957 a 2. srpna 1967 získalo oficiální statut náboženské společnosti. V tomto roce byla centrem Feraferie kalifornská Pasadena, měla 22 zasvěcenců a kolem stovky členů. Spisy jeho zakladatele o osmi sabatech významně ovlivnily zbytek novopohanského hnutí.[1][2][3]
Mircea Eliade uvedl Feraferii jako příklad typického náboženského hnutí odrážejícího hodnoty dobové americké kontrakultury vedle skupin jako Builders of the Adytum nebo Church of Light a dalších, spojených s nastupujícím hnutím New Age. Za jejich charakteristické znaky považuje odmítnutí křesťanství, důraz na gnózi, mysticismus a zasvěcení a především víru v obnovu světa a duchovní svobody.[3]