Ferdinand Christian Baur | |
---|---|
![]() | |
Narození | 21. června 1792 Fellbach |
Úmrtí | 2. prosince 1860 (ve věku 68 let) Tübingen |
Místo pohřbení | Stadtfriedhof Tübingen |
Alma mater | Univerzita Tübingen Tübingenský seminář |
Povolání | teolog, církevní historik, vysokoškolský učitel a spisovatel |
Zaměstnavatel | Univerzita Tübingen |
Nábož. vyznání | křesťanství |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Christian Baur (21. června 1792 Fellbach – 2. prosince 1860 Tübingen) byl německý protestantský teolog, profesor teologie na univerzitě v Tübingenu (1826–1860), zakladatel a vůdce tübingenské teologické školy. Jeho dílo mělo trvalý vliv na hermeneutiku a analýzu biblických textů. Důležitou Baurovou tezí, formulovanou jazykem hegelovské filosofie, bylo, že křesťanství druhého století vzniklo jako syntéza dvou protikladných tezí, petrovského židokřesťanství a pavlovského pohanokřesťanství.[1] Významné jsou také jeho pětidílné dějiny církve Geschichte der christlichen Kirche (1853–1863). Krom křesťanství se zaobíral též manicheismem. Nepřijal dosavadní všeobecně přijímaný koncept, že manicheismus je směsí zoroastrismu a křesťanství, a překvapil soudobou vědu tezí, že zásadní složkou při vzniku manicheismu byl buddhismus.[2]