Ferdinand z Bubna a Litic | |
---|---|
Ferdinand z Bubna a Litic | |
Narození | 26. listopadu 1768 Zámrsk České království |
Úmrtí | 6. června 1825 (ve věku 56 let) Milán Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Hřbitov San Gregorio |
Povolání | voják a důstojník |
Ocenění | Vojenský řád Marie Terezie Řád sv. Alexandra Něvského rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand hrabě z Bubna a Litic (26. listopadu 1768 Zámrsk[1], Čechy – 5. června 1825 Milán) byl rakouský polní podmaršálek, nejvíce známý svým působením za napoleonských válek. Pocházel z českého šlechtického rodu Bubnů z Litic.
Narodil se v roce 1768 v Zámrsku a do rakouské armády vstoupil v roce 1784 jako kadet 57. dělostřeleckého pluku. Po přechodu k dělostřeleckému pluku č. 34 bojoval v letech 1788-1789 ve válce proti Turecku. Několikrát se vyznamenal v různých akcích a při obléhání Bělehradu byl povýšen do hodnosti praporčíka.
Plukovník 34. regimentu, hrabě Antonín Esterházy a generál hrabě František Josef Kinský, rozpoznali jeho talent a pomohli jeho kariéře. Dne 16. května 1789 byl povýšen do hodnosti podporučíka, následně pak do hodnosti nadporučíka u Kinského 7. jezdeckého regimentu. V roce 1792 bojoval proti Francii pod vedením knížete Jana I. z Lichtenštejna. V roce 1794 byl povýšen do hodnosti kapitána a následující rok se vyznamenal při obléhání Mannheimu (19. říjen – 22. listopad 1795). V roce 1796 se Bubna znovu vyznamenal při ústupu vojska arcivévody Karla od Rýna k Dunaji v bitvě u hornofalckého Neumarktu 22. srpna 1799. V roce 1814 se v čele armády zasloužil o osvobození města Ženevy od Napoleonovy okupace, za což byl vyznamenán diplomem městské rady.
V roce 1813 se zúčastnil v čele 2. lehké divize bitvy národů u Lipska, za což byl vyznamenán Vojenským řádem Marie Terezie. Na zámku v Zámrsku, kde je v současnosti Státní oblastní archiv, i v Ženevě, kde se po něm zásluhou českých krajanů jmenuje pasáž, ho připomínají pamětní desky.