Fideris
| Fideris | |
|---|---|
 Fideris | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°54′58″ s. š., 9°44′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 897 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Prättigau/Davos |
  Fideris Fideris, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 25,36 km² |
| Počet obyvatel | 595 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 23,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7235 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fideris (rétorománsky Fadrein) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 17 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 897 metrů. Má přibližně 600 obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na jižní straně středního Prättigau. Kromě hlavního sídla, vesnice Fideris ve tvaru kříže na terase nad vtokem Arieschbachu do Landquartu, k němu patří i části Strahlegg za Arieschtobelem a Fideris-Au na dně hlavního údolí.
Území se z velké části shoduje s povodím řeky Arieschbach a sahá od Landquartu na severu až k rozvodí řeky Schanfigg. Půlkruhové čelo údolí zaujímají rozsáhlé Alpy, tzv. Fideriser Heuberge, za nimiž se tyčí vrcholy Mattjisch Horn (2 461 m n. m.) a Chistenstein (2 473 m n. m., nejvyšší bod obce). Do osad Peist a Langwies na druhé straně hor vede několik stezek pro mezky a pěší: Faninpass, Arflinafurgga a Strassberger Fürggli.
Z celkové rozlohy obce 25,32 km² připadá 15,38 km² na zemědělskou půdu (z toho téměř 92 % na alpské farmy). Dalších 6,98 km² pokrývají lesy a lesní porosty. Celkem 2,27 km² tvoří neproduktivní půda (převážně hory) a zbývajících 0,69 km² je zastavěná plocha.
Fideris sousedí s obcemi Arosa, Conters im Prättigau, Jenaz, Küblis a Luzein.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Ve východní části obce Madini byl nalezen 25 cm dlouhý hrot kopí z pozdní doby bronzové.
Osada, doložená od 14. století jako Fidris/Fideris a v roce 1572 jako Foedrain, leží na bývalé údolní cestě, která se vyhýbala dnu údolí ohroženému povodněmi a vedla z Jenazu přes Fideris Dorf a Strahlegg do Küblis. Jako součást kastelánského dvora patřila obec od roku 1436 k Zehngerichtenbundu. Reformace byla zavedena v roce 1530.
Bad Fideris, který se nachází asi 2 kilometry jižně od Fiderisu na potoce Arieschbach a je zmiňován již v roce 1464, se v 19. století rozvinul v nejvýznamnější minerální lázně v Graubündenu. Léčivý pramen byl kyselý a obsahoval sodík a železo. Poté, co byly lázně již od roku 1939 opuštěny, zničil v roce 1967 budovy a zasypal pramen rozsáhlý sesuv půdy.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1910 | 1930 | 1960 | 1980 | 1990 | 2004 | 2020 | |||||
| Počet obyvatel | 460 | 354 | 406 | 549 | 492 | 586 | 599 | 595 | |||||
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]V raném středověku obyvatelé obce ještě hovořili rétorománsky. Ve 14. století se sem přistěhovali Walserové, jejichž přítomnost v oblasti Fiderisu je doložena od roku 1389. V době reformace byla germanizace již dokončena. Jediným úředním jazykem obce je němčina. Dnes je obec téměř jednotně německy mluvící, jak ukazuje následující tabulka:
| Jazyky ve Fideris | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 485 | 98,58 % | 557 | 95,05 % | 565 | 96,42 % | |||
| Rétorománština | 6 | 1,22 % | 6 | 1,02 % | 4 | 0,68 % | |||
| Italština | 0 | 0,00 % | 2 | 0,34 % | 3 | 0,51 % | |||
| Počet obyvatel | 492 | 100 % | 586 | 100 % | 586 | 100 % | |||
Doprava
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Železniční stanice Fideris se nachází na trati z Landquartu do Davosu, otevřené roku 1889. Stanice se nachází v dolině u řeky Landquart, asi 1 kilometr pod centrem obce. Od roku 1921 je trať elektrifikována.
Obec je napojena na síť veřejné dopravy také prostřednictvím poštovních autobusových linek (Postauto), jezdících v pravidelných intervalech do Küblis a Furny.
Kantonální hlavní silnice č. 28 v trase Landquart – Davos – Engadin – Val Müstair vede v těsné blízkosti obce, po dně údolí Prättigau. Do Fiderisu z ní vedou dvě odbočky.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fideris na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fideris na Wikimedia Commons - (německy) [1] Archivováno 18. 6. 2012 na Wayback Machine. – oficiální stránky
