Filip Peliwo | |
---|---|
Peliwo v kvalifikaci Wimbledonu 2013 | |
Přezdívka | Pepe[1] |
Stát | Kanada Polsko (od 2022) |
Datum narození | 30. ledna 1994 (30 let) |
Místo narození | Vancouver, Kanada |
Bydliště | Montréal, Kanada |
Výška | 180 cm |
Hmotnost | 76 kg |
Profesionál od | 2013 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 383 417 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 2–6 |
Tituly | 0 ATP, 1 challenger, 12 Futures |
Nejvyšší umístění | 161. místo (21. května 2018) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2014, 2018) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2018) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2013) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2018) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 0–0 |
Tituly | 0 ATP, 5 Futures |
Nejvyšší umístění | 321. místo (19. března 2018) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále (2015) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 3. února 2024
Filip Peliwo (* 30. ledna 1994 Vancouver) je polský profesionální tenista, který do roku 2022 reprezentoval rodnou Kanadu.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Titulem na juniorce dvouhry Wimbledonu 2012 se stal historicky druhým Kanaďanem, který vyhrál dvouhru na grandslamu, včetně seniorských soutěží.[3] O dva dny dříve se prvním takovým kanadským vítězem stala šampiónka dvouhry juniorek Eugenie Bouchardová.[4] Následně se probojoval do čtvrtého grandslamového finále v řadě a na juniorce US Open 2012 získal druhý titul kariéry.
Zahrál si také finále juniorky na Australian Open 2012 a French Open 2012, z nichž odešel poražen. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[5]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2018 na 161. místě a ve čtyřhře pak v dubnu téhož roku na 321. místě.[6] Po wimbledonském titulu se stal na juniorském žebříčku ITF světovou jedničkou ve dvouhře, jakožto první Kanaďan v historii.[4][7] Trénuje ho Frederic Niemeyer. Dříve tuto roli plnili G. Marx, J. Robichaud a Martin Laurendeau.
V kanadském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 čtvrtfinálem světové skupiny proti Belgii, v němž prohrál obě dvouhry s Davidem Goffinem i Stevem Darcisem. Belgičané zvítězili 5:0 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[8]
Narodil se roku 1994 v kanadském Vancouveru do rodiny polských imigrantů Markovi a Monice Peliwovým. Trénuje v montréalském National Training Centre. Dva jeho sourozenci se narodili v Polsku[9] Hovoří polsky, anglicky a francouzsky.[1][2]
Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Soupeř ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2012 | Australian Open | tvrdý | Luke Saville | 6–3, 5–7, 6–4 |
Finalista | 2012 | French Open | antuka | Kimmer Coppejans | 6–1, 6–4 |
Vítěz | 2012 | Wimbledon | tráva | Luke Saville | 7–5, 6–4 |
Vítěz | 2012 | US Open | tvrdý | Liam Broady | 6–2, 2–6, 7–5 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Filip Peliwo na anglické Wikipedii.
Předchůdce | Filip Peliwo | Nástupce |
---|---|---|
Jiří Veselý |
ITF – juniorský mistr světa 2012 |
Alexander Zverev |