Finhaut
| Finhaut | |
|---|---|
 Le Châtelard | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°5′4″ s. š., 6°59′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1224 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Valais |
| Okres | Saint-Maurice |
  Finhaut Finhaut, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 22,82 km² |
| Počet obyvatel | 379 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 16,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1925 |
| Označení vozidel | VS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Finhaut je obec v západní (frankofonní) části Švýcarska, v kantonu Valais. Žije zde 379[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Finhaut se nachází v horní části údolí Vallée du Trient, kterým protéká řeka Trient, přítok Rhôny.
Hranici s Francií vyznačuje řada vrcholů ve Walliských Alpách: Pointe de la Finive (2838 m n. m.), Le Cheval Blanc (2831 m n. m.), Pointe de la Terrasse (2732 m n. m.) a Les Perrons (2674 m n. m.). Tyto čtyři vrcholy na západě obce uzavírají údolí, v němž je jezero Lac du Vieux Emosson přehrazeno obloukovou přehradou Vieux-Emosson (dokončena v roce 1955). Na východě, směrem po proudu, leží údolní kotlina Emosson, kde se na území obce nachází dolní část jezera Lac d’Emosson, které je přehrazeno obloukovou přehradou Emosson (dokončena v roce 1975). Řeka La Barberine, jižní výtok z jezera, tvoří hranici s Francií, která byla v oblasti přehrady předmětem územní výměny. V údolí východně tekoucího jezera Eau Noire, do kterého se Barberine vlévá, leží vlevo vesnice Le Châtelard-Frontière, Le Châtelard-Village a o něco výše Giétroz na svahu masivu Bel Oiseau (2628 m n. m.) - jezero Eau Noir tvoří rovněž hranici obce s Trientem. Severně od vrcholu Tête Noire (1199 m n. m.) v Trientu se vlévá do Trientu, a tím i do hlavního údolí; severně od soutoku leží na jižním svahu obec Finhaut. Východně od Finhautu probíhá hranice obce se Salvanem, která se klikatí od Eau Noir včetně Tête de la Boffa (1426 m n. m.) k Mont de la Barme (2307 m n. m.) a západním směrem k nejnižšímu ze tří vrcholů La Rebarme (2421 m n. m.). Jihozápadním směrem vede hranice po úbočí Dent de Fenestral k severnímu vrcholu Bel Oiseau (2643 m n. m.). Mezi Bel Oiseau a Oeil de Boeuf (2653 m n. m.), na který navazuje Pointe de la Finive, leží údolí Vallon de Barberine, v němž se nachází jezero Lac d’Emosson. Hranice obce vede po nejužším místě mezi Vallon a povodím Emossonu, kde se uprostřed rozšířeného jezera nachází také stará sypaná hráz Barberine (dokončená v roce 1925).
Sousedními obcemi jsou ve směru hodinových ručiček od severu Salvan a Trient. Na jihu a západě sousedí Finhaut s departementem Horní Savojsko ve francouzském regionu Auvergne-Rhône-Alpes; přímým sousedem je francouzská obec Vallorcine.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o obci pochází z roku 1293 pod názvem Finyaux.[2]
Finhaut původně tvořil čtvrtinu kastelánství Salvan, které až do roku 1798 patřilo opatství Saint-Maurice. V roce 1649 se Finhaut oddělil od Salvanu, s nímž tvořil komunu, a stal se sídlem správce. Ke konečnému oddělení komunálních statků došlo až v roce 1874. V roce 1649 se farním kostelem stala kaple Nanebevzetí Panny Marie a svatého Šebestiána, postavená v roce 1638. V letech 1928–29 byl postaven nový farní kostel. Obce Finhaut a Salvan bojovaly o své alpské pastviny proti obyvatelům oblasti Faucigny (Vallorcine, Chamonix) a svůj majetek si zajistili v roce 1323 porážkou Guillauma de Thoire v Emossonu. Rozšíření kantonální silnice Vernayaz – Finhaut – Chamonix v letech 1855–1867 a železniční tratě Martigny–Chamonix v roce 1906 otevřely obec turistickému ruchu a přinesly prosperitu.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1798 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2016 | |||||
| Počet obyvatel | 347 | 470 | 433 | 492 | 318 | 398 | 446 | 489 | 419 | |||||
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1867 byla dokončena kantonální silnice z Vernayaz přes Finhaut směrem na Chamonix. Železničního spojení se obec dočkala v roce 1906, kdy byla otevřena metrová železniční trať z Martigny přes Le Châtelard a Vallorcine do Chamonix, jejíž švýcarský úsek vybudovala dráha Martigny-Châtelard (Chemin de fer Martigny–Châtelard, MC). Obec je obsluhována linkou Mont Blanc Express přes tři železniční stanice. Od sloučení dráhy Martigny-Châtelard s dalšími společnostmi je provozovatelem společnost Transports de Martigny et Régions (TMR).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Finhaut na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c DÉCAILLET, André. Finhaut [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-04-20 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Finhaut na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
