Fjodor Filippovič Koňuchov
| Fjodor Filippovič Koňuchov | |
|---|---|
 Fjodor Filippovič Koňuchov (6. dubna 2012) | |
| Narození | 12. prosince 1951 (73 let) Chkalove |
| Alma mater | Babrujská státní umělecká akademie A. J. Laryna Arktická škola Oděská námořní škola Petrohradská duchovní akademie |
| Povolání | objevitel, malíř, oceánský veslař, novinář, spisovatel, voják a cestovatel |
| Ocenění | Řád přátelství mezi národy (1988) Řád cti (2017) Mistr sportu SSSR zasloužilý mistr sportu SSSR Řád svatého mučedníka cara Mikuláše |
| Politická strana | Spravedlivé Rusko |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Choť | Irina Anatoljevna Umnovová |
| Příbuzní | Pavel Filippovič Koňuchov (sourozenec) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fjodor Filippovič Koňuchov, rusky Фёдор Филиппович Конюхов (* 12. prosince 1951 Záporožská oblast) je ruský cestovatel, spisovatel, umělec a kněz ukrajinské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát). Jako první Rus absolvoval cestovatelský Grand Slam, tedy navštívil Severní, Jižní pól a "Korunu Země", to je všech 7 nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů.[1] Je zasloužilým Mistrem sportu Sportovního cestovního ruchu (1989), členem Svazu výtvarných umělců, Svazu spisovatelů Ruska a ruského Svazu novinářů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval městskou umělecko-technickou odbornou školu № 15 v Babrujsku (obor řezbář-inkrustátor), pak Oděskou námořní školu (jako navigátor) a později i teologický seminář v Petrohradě.
Sloužil v Baltské flotile v Kaliningradu. Během jeho působení ve flotile došlo ke konfliktu, kdy při šikanování jednomu ze starších vojáků vylil na hlavu hrnec s horkou polévkou. Z vyprávění veteránů Fjodora Koňuchova ho zachránili strážníci a kapitán třetí třídy (v ruském námořnictvu hodnost odpovídající hodnosti majora v armádě a letectvu), který ho povolal do speciální jednotky pro dodávku munice Vietkongu. Následně sloužil dva a půl roku jako námořník na lodi ve Vietnamu.
V roce 1983 byl přijat do Unie výtvarných umělců Ruska (jako nejmladší v té době). Od roku 1996 je členem moskevské Unie výtvarných umělců v sekci Grafika a od roku 2001 i v sekci Sochařství. Je autorem více než tří tisíců obrazů a ilustrací, vystavovaných na ruských a mezinárodních výstavách. Je též autorem 10 knih a spolu s manželkou je spoluautorem dalších tří knih[2] a cestovatelského Deníku Fjodora Koňuchova.
Jako jachtař dokončil 5 plaveb kolem světa, přeplavil se sedmnáctkrát přes Atlantský oceán, z toho jednou na veslici. Na níž přeplavil i Tichý oceán. Do svých 50 let si připsal na konto více než 40 unikátních expedic a výstupů. Od roku 1998 je vedoucím Laboratoře dálkového vzdělávání v extrémních podmínkách v Akademii moderní humanistiky v Moskvě.
Dne 22. května 2010 byl vysvěcen na jáhna. V souvislosti s přijetím vysvěcení se rozhodl ukončit cestování. Dne 20. června 2010 ruský tisk zveřejnil zprávu, že v srpnu pojede na žádost etiopské vlády na novou výpravu do Etiopie, aby vytvořil trasu, která v budoucnu může být použita organizacemi cestovního ruchu.[3]
Plně vysvěcen na kněze byl 19. prosince 2010.[4]
Je ženatý s Irinou Anatoljevnou Koňuchovou, se kterou má dva syny (Oskara a Nikolaje) a dceru (Taťjanu). Jeho bratr Pavel je také významný ruský cestovatel, spisovatel, umělec a fotograf.
Ve filmu
[editovat | editovat zdroj]V roce 2021 s ním natočila režisérka Taťjana Mirošniková dokumentární film Pokoritěl stichij.[5] V roce 2023 měl premiéru hraný film ruského režizéra Igora Vološina Povelitěl vetra, roli Koňuchova sehrál Fjodor Bondarčuk.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fiodor Filippovič Koňuchov na slovenské Wikipedii.
- ↑ Explorers Grand Slam. explorersgrandslam.com [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Books. Fedor Konyukhov [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Федор Конюхов проедет по Эфиопии. Interfax.ru [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Диакон Федор Конюхов рукоположен в священники. www.pravmir.ru [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Heslo Pokoritěl stichij. Česko-Slovenská filmová databáze [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Heslo Pokoritěl stichij. Česko-Slovenská filmová databáze [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fjodor Filippovič Koňuchov na Wikimedia Commons - Oficiální stránka
