Flugabwehrkanonenpanzer Gepard | |
---|---|
Typ vozidla | samohybný protiletadlový kanon |
Země původu | Západní Německo |
Historie | |
Výrobce | Krauss-Maffei Wegmann (vedoucí konsorcia výrobců) |
Návrh | 60. léta (první prototyp 1967) |
Období výroby | 1973–1980 |
Vyrobeno kusů | více než 400 |
Ve službě | 1976–dosud |
Bojové nasazení | Válka v Kosovu Ruská invaze na Ukrajinu |
Základní charakteristika | |
Posádka | 3 (řidič, střelec, velitel) |
Délka | 7,68 m |
Šířka | 3,29 m |
Výška | 3,29 m (4,03 m se vztyčeným radarem) |
Hmotnost | 47,5 t |
Pancéřování a výzbroj | |
Pancéřování | konvenční ocel tloušťky až 70 mm |
Hlavní zbraň | 2 × 35mm kanón Oerlikon |
Sekundární zbraně | 2 × 4 výmetnice na dýmovnice ráže 76 mm |
Pohon a pohyb | |
Motor | 10válcový, vícepalivový motor MB 838 CaM-500 o objemu 37 400 cm³ |
Výkon | 610 kW (820 hp) |
Převodovka | automatizovaná elektro–hydraulická ZF 4 HP-250 |
Odpružení | torzní tyče |
Max. rychlost | 65 km/h (silnice) |
Poměr výkon/hmotnost | 12,8 kW/t |
Dojezd | 550 km (silnice) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Flugabwehrkanonenpanzer Gepard, známější jako Flakpanzer Gepard je německý samohybný protiletadlový kanon (SPAAG)[1] osazený dvojicí 35mm kanónů Oerlikon. Vyvinut byl v 60. letech a do služby se dostal v 70. letech. Je vybaven radiolokátory, které dokáží sledovat zachycený cíl a zároveň hledat další. V devadesátých letech byl modernizován. Systém se v době rusko-ukrajinské války osvědčil při sestřelování dronů, se kterými Rusové stále častěji útočí na Kyjev.[2]
Systém Gepard vyvinula v letech 1976–1980 německá zbrojovka Krauss-Maffei Wegmann (KMW).[3]
Gepard využívá podvozku hlavního bojového tanku Leopard 1. Trojčlennou posádku tvoří velitel, střelec a řidič. Je vyzbrojen dvěma 35mm kanóny Oerlikon Contraves KDA lafetovanými externě na bocích dvoumístné věže. Rychlost střelby je 550 ran za minutu. Pro každý kanón je neseno 330 nábojů, z toho 20 protipancéřových. Maximální dostřel je 5500 m.[3]