Florianus

Florianus
Narození19. srpna 232
Terni
Úmrtí9. září 276 (ve věku 44 let)
Tarsus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Annius Florianus (kolem 210[1] – září 276 Tarsos) byl římský císař vládnoucí od července do září roku 276, podle jednoho pramene dva měsíce a dvacet dní.[2] Byl nevlastním bratrem svého předchůdce Tacita, jehož zavraždili spiklenci při návratu z válečné výpravy proti Gótům.

Původ a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Florianův původ je stejně jako v případě císaře Tacita neznámý, někdy se nicméně spekuluje, že oba pocházeli z podunajských provincií. Podle Historie Augusty měli společnou matku a odlišné otce,[3] což dokládají i jejich rodová jména (Claudius u Tacita, Annius u Floriana). Za bratrovy vlády působil Florianus ve funkci prefekta pretoriánů, velitele císařovy osobní gardy. Tvrzení Historie Augusty, že měl mnoho dětí,[4] je moderními badateli pokládáno za fikci.

Proklamace za císaře

[editovat | editovat zdroj]

V okamžiku bratrovy smrti se Florianus zdržoval na jiném místě než císař, neboť v opačném případě by spiklenci zavraždili i jeho. Dnes se většinou soudí, že pobýval někde v blízkosti Bosporu, a tam ho také vojáci prohlásili asi v červenci 276 za císaře.[5] Z epigrafických a numismatických dokladů vyplývá, že tento krok uznaly provincie v Evropě a v severní Africe, což potvrzuje i část antické historiografie, např. kronikář Zosimos.[6] Legie v Sýrii zhruba v téže době provolaly císařem úspěšného vojevůdce Proba.

Občanská válka a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Po své proklamaci pokračoval Florianus zhruba tři týdny ve válečných operacích proti Gótům a teprve pak se dozvěděl o Probově uzurpaci. Za těchto okolností nemělo smysl útočníky dále tísnit, ačkoli se ocitli v obklíčení,[7] a císař zamířil do Malé Asie, aby se postavil Probovi. Mezitím ho patrně uznal senát v Římě,[8] takže se zdálo, že jeho moc je zajištěna.

Probus měl k dispozici mnohem méně vojáků než Florianus, nakonec mu však pomohla náhoda. Horké letní podnebí podlomilo bojeschopnost Florianových jednotek, pocházejících především z Evropy, a za pobytu v kilikijském Tarsu byl císař svržen a dán do domácího vězení.[9] Při pokusu znovu získat moc byl pak asi v září 276 zavražděn – soudí se, že Probus nebyl v této věci zcela bez viny.

Historia Augusta dává Floriana do kontrastu s jeho bratrem Tacitem i nástupcem Probem, ale její líčení Florianových záporných vlastností se dnes většinou považuje za nedůvěryhodné – jiné prameny ho nepotvrzují.[10]

Poznámky a reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Malalas XII, 302.
  2. ↑ Eutropius 9, 16.
  3. ↑ Historia Augusta, vita Tac. 17, 4.
  4. ↑ Historia Augusta, vita Tac. 16, 4.
  5. ↑ Gerald Kreucher, Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit, Stuttgart 2003, s. 123.
  6. ↑ Zosimos I, 64, 1.
  7. ↑ Zosimos I, 64, 1.
  8. ↑ V tomto smyslu se chápe Zonarova poznámka (XII, 29), že Floriana učinil císařem senát. Viz Gerald Kreucher, Der Kaiser Marcus Aurelius Probus, s. 123.
  9. ↑ Zosimos I, 64, 2.
  10. ↑ K negativním vlastnostem viz např. Historia Augusta, vita Tac. 14, 4.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9. 
  • ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. 280 s. ISBN 80-7021-386-8. 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. 
  • KREUCHER, Gerald. Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2003. 298 s. Dostupné online. ISBN 3-515-08382-0. (německy) 
  • ZOSIMOS. Stesky posledního Římana. Praha: Odeon, 1983. 303 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Tacitus 		Znak z doby nástupu Římský císař
276 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Probus