Frýdlant | |
---|---|
Frýdlant, pohled ze severu | |
znak | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Frýdlant |
Obec s rozšířenou působností | Frýdlant (správní obvod) |
Okres | Liberec |
Kraj | Liberecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°55′17″ s. š., 15°4′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 388 (2024)[1] |
Rozloha | 31,62 km²[2] |
Nadmořská výška | 295 m n. m. |
PSČ | 464 01 |
Počet domů | 1 533 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | T. G. Masaryka 37 464 01 Frýdlant podatelna@mu-frydlant.cz |
Starosta | Dan Ramzer (ODS) |
Oficiální web: www | |
Frýdlant | |
Další údaje | |
Kód obce | 564028 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Frýdlant (německy Friedland, někdy také Frýdlant v Čechách) je město na severu Čech v Libereckém kraji v okrese Liberec. Leží ve Frýdlantském výběžku na okraji Jizerských hor. Odedávna bylo přirozeným centrem kraje patrně proto nazývaného Frýdlantsko. Město, jímž protéká řeka Smědá, vzniklo kolem stejnojmenného hradu a zámku. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Včetně částí Albrechtice u Frýdlantu a Větrov ve městě žije přibližně 7 400[1] obyvatel.
Předpokládá se, že hrad Frýdlant vznikl někdy ve čtyřicátých letech 13. století na ochranu země proti očekávanému vpádu Tatarů. Jeho vybudování zároveň ukončilo nadvládu biskupů z Míšně nad okolním územím patřícím tehdy rodu Ronovců. Roku 1278 již přímo pod hradem na břehu řeky Smědé v blízkosti brodu existovala osada s kostelíkem a tržištěm. V době německé kolonizace za Biberštejnů byla osada rozšířena.
Roku 1537 povýšil majitel panství Jáchym z Biberštejna Frýdlant na město a zřejmě v tu dobu dostal i svůj znak.[4] Město bylo chráněno hradbou, vodním příkopem a palisádovým náspem, vstup do něj zajišťovala dvojice bran: první směrem k brodu a druhá – Horní – směrem k hradu. V této době také na opačném břehu Smědé vznikla osada Větrov. Podle urbáře roku 1552 bylo ve městě a předměstí 234 domů a pracovalo zde 21 pláteníků, šestnáct soukeníků, deset řezníků a mnoho dalších řemeslníků.
Za Biberštejnů přežilo město několik požárů a v letech 1428–1433 několik husitských nájezdů. Po smrti Kryštofa z Biberštejna 15. prosince 1551 připadlo Frýdlantsko opět královské komoře a od ní jej získal za 40 000 tolarů rod Redernů. Během této výměny velmožů si nechali frýdlantští měšťané potvrdit svá městská privilegia. Za Kateřiny z Redernu došlo ke sporu o právo várečné, kdy se měšťané i šlechtična hlásili o právo vařit pivo. Za Redernů byla ve městě postavena nová radnice osazená erby Redernů a Šliků, začalo se s dlážděním ulic a náměstí. Na sklonku 16. století si Redernové v těsném sousedství původního hradu postavili nový renesanční zámek zdobený sgrafity a s novou zámeckou kaplí zasvěcenou svaté Anně.
Do širokého povědomí však vstoupil Frýdlant až za dvanáctileté vlády Albrechta z Valdštejna. Ten se k panství dostal po bitvě na Bílé hoře, když byl Kryštof z Redernu nucen z panství uprchnout. Dne 4. dubna 1621 obsadil město Frýdlant oddíl Valdštejnovy pěchoty. Dne 5. června Ferdinand II. udělil Albrechtovi frýdlantské a liberecké panství v léno a Valdštejn o rok později za tyto oblasti císaři zaplatil 150 000 zlatých. Valdštejn nepotvrdil městu právo várečné a zakázal protestantskou víru. I když celé vévodství neslo jméno podle Frýdlantu, vévoda sám zde pobýval jen krátce: 1. prosince 1627, 4.–7. června 1628 a v únoru a dubnu roku 1630. Sídelním městem vévodství byl Jičín. Tato doba znamenala pro město i okolní kraj nebývalý hospodářský rozmach. Válečná konjunktura poskytovala místním obyvatelům mnoho pracovních příležitostí, například při výrobě střelného prachu, v papírně a i dalších podnicích. Kraj byl také po celá dvacátá léta ušetřen válečných útrap, za což si vysloužilo označení „šťastná země“ (terra felix). Město bylo vyrabováno 28. srpna 1629, když tudy projížděli chorvatští jezdci. Větším nebezpečím byl saský vpád v roce 1631, kterého tehdy hodlal využít i Kryštof z Redernu k návratu na své panství. Vpád však byl neúspěšný a Kryštofův návrat se tak nekonal. Během vpádu bylo opevnění Frýdlantu značně posíleno a na zámek se vrátila Valdštejnská posádka. Díky ní také nepadl zámek do nepřátelských rukou, když před 24. listopadem 1632 město obsadil oddíl zhruba tisíce mužů.
Po Valdštejnově smrti 25. února 1634 získali panství Gallasové. Matyáš z Gallasu zde však mnoho příležitostí k vládě nedostal – zuřila třicetiletá válka a město bylo střídavě okupováno různými stranami konfliktu. Město bylo celkem desetkrát obsazováno Švédy i císařskými vojsky, také v této době vyhořelo a 24. května 1639 dokonce Švédové obsadili frýdlantský zámek. Během jejich okupace se na začátku roku 1640 na zámek dokonce vrátil Kryštof z Redernu a byl prohlášen za majitele panství Frýdlant, Liberec a Závidov. Císařská vojska však Frýdlant znovu obsadila 17. března 1640 a Kryštof musel (již navždy) svá panství opustit.
Po Gallasech se pány okolních panství stali Clam-Gallasové. Ti zde vládli až do 20. století. Také za jejich dlouhého panování byl Frýdlant vystaven válečným útrapám za sedmileté války a v roce 1813, kdy jím táhla Napoleonova armáda.
Během těchto dlouhých staletí byl Frýdlant významnější než sousední Liberec. To se ovšem změnilo v 19. století s rozvojem textilního průmyslu. S rychle rostoucím Libercem nedokázal Frýdlant udržet krok a začal se dostávat do jeho stínu.
V letech 1938 až 1945 byl Frýdlant (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněn k nacistickému Německu.
Dne 7. srpna 2010 zasáhly město bleskové povodně, nejvíce škod napáchala rozvodněná řeka Smědá.[5] Již před ní, 7. dubna 2010, ale začala ve městě rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka.[6] Probíhala podle návrhu zpracovaného architekty Vladimírem Baldou a Jiřím Janďourkem.[7] Úpravy skončily 24. září 2011 a upravené náměstí se otevíralo za přímého rozhlasového přenosu na stanici Český rozhlas Sever.[8] Přestavbu ocenil jak architekt Adam Gebrian,[9] tak také Centrum české architektury, které v soutěži Think Arch udělilo v kategorii architektů do 40 let oběma autorům návrhu první místo.[7]
Od 2. dubna 2012 dohlížela na bezpečnost ve městě liberecká městská policie. Smlouva byla původně sepsána do roku 2016. Využívání městské policie z Liberce šetřilo Frýdlantu asi dva miliony korun ročně.[10] Nakonec spolupráce trvala deset let, tedy až do roku 2021, kdy ji již krajské město neprodloužilo, protože nemělo dostatek strážníků.[11] Frýdlant tak zřídil svou vlastní městskou policii.[12] Tvoří ji strážníci, kteří původně ve Frýdlantě pracovali pro libereckou městskou policii. Jejich počet ale nebyl dostatečný,[11] což se povedlo napravit do konce roku a od 1. ledna 2023 měl Frýdlant svou vlastní městskou policii kompletní.[13]
Od srpna 2015, je původně zkušebně na tři měsíce, v provozu městská doprava. Trasa dosahuje délky 13 kilometrů a autobus Iveco Stratos ji vykoná za 36 minut.[14] Její zavedení se osvědčilo a linka zůstala pod číslem 602 v rámci Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje v provozu i nadále.[15]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 4 482 | 4 817 | 5 282 | 6 241 | 6 888 | 6 172 | 6 314 | 4 447 | 4 965 | 5 059 | 6 266 | 6 983 | 6 789 | 6 789 | 6 356 |
Počet domů | 619 | 649 | 705 | 869 | 902 | 931 | 1 028 | 1 078 | 1 103 | 895 | 949 | 1 057 | 1 075 | 1 132 | 1 132 |
Od 1. ledna 1986 pod město spadá místní část Albrechtice u Frýdlantu.[18]
Osady a samoty:
Na znaku se v modrém štítě mezi dvěma věžemi z kvádrů ve stříbrné barvě nachází městská hradba ze stejného materiálu i barvy. Obě věže jsou v přízemní části čtyřhranné, avšak v úrovni prvního i druhého poschodí osmihranné. Jednotlivá podlaží jsou navíc oddělena římsami. V přízemí každé z věží se nachází klíčová střílna a v poschodích po jednom po jednom obdélném okně. Ve vrchní části jsou věže uzavřeny kupolovitou střechou červenohnědé barvy doplněné zlatou makovicí a vikýřem s malým oknem. Všemi okny prosvítá modrá barva štítu. Na hradební zdi se mezi věžemi nachází cimbuří se třemi stínkami a s otevřenou bránou mající do poloviny vytaženu zlatou mříž. Na střední stínce mezi věžemi se nachází štítek zlaté barvy a na něm je ohnutý pravý jelení paroh přirozené hnědé barvy s pěti špicemi. Někdy bývá paroh malován i v červeném zbarvení, avšak podle popisu znaku z roku 1635 má mít barvu přirozenou.[4]
Frýdlant má silniční spojení s okolními obcemi a díky silnici 13 také s Libercem a hraničním přechodem Habartice–Zawidów Je zde autobusové nádraží ČSAD.
Místní železniční stanice na trati Liberec–Zawidów se jmenuje Frýdlant v Čechách. Odbočuje zde železniční trať Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem. Úzkorozchodná dráha do Heřmanic byla v roce 1976 zrušena.
V chodníku u domu číslo popisné 170 v ulici Míru je umístěn žulový kilometrovník s údajem „28,6“.[19]
Ve městě se též nachází dětský domov.[20]
Partnerskými městy Frýdlantu jsou: