František, vévoda bavorský

František, vévoda bavorský
František vévoda bavorský, olej na plátně, malba od Dietera Steina
František vévoda bavorský, olej na plátně, malba od Dietera Steina
Narození14. července 1933 (91 let)
Nymphenburg
BydlištěNymphenburg
Berg
Alma materMnichovská univerzita
Curyšská univerzita
Povolánípodnikatel, sběratel umění a politik
OceněníBayerischer Poetentaler (1980)
Rytíř velkého kříže Řádu Božího hrobu (2004)
čestný doktor Mnichovské univerzity (2008)
Maltézský záslužný řád (2008)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2017)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeAlbrecht Bavorský[1] a Marie Draškovićová z Trakošćanu[1]
RodWittelsbachové
PříbuzníMarie Gabriela Bavorská, Marie Šarlota Bavorská a Max Emanuel Bavorský (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Bonaventura Adalbert Maria vévoda bavorský (narozen 14. července 1933 v Mnichově jako František Bonaventura Maria Adalbert princ bavorský), titulovaný Jeho královská Výsost vévoda bavorský (německy Franz Herzog von Bayern)[2][3], je hlavou rodu Wittelsbachů, někdejší vládnoucí rodiny v bavorském království. Jeho příjmení při narození bylo Prinz von Bayern. V roce 1997 si po smrti svého otce změnil příjmení na Herzog von Bayern.

František je pravnukem posledního bavorského krále Ludvíka III., který byl sesazen v roce 1918. Je rovněž potomkem anglického krále Karla I. a tím pádem je jakobity pokládán za dědice rodu Stuartovců a právoplatného vládce Anglie, Skotska a Irska, ačkoliv on sám se tohoto práva nedomáhá.

Mladá léta

[editovat | editovat zdroj]

František se narodil v Mnichově jako morganatický syn Albrechta, vévody bavorského a jeho první ženy hraběnky Marie Draškovičové z Trakoštjanu. V roce 1945 bylo manželství jeho rodičů uznáno za dynastické.

Wittelsbachové byli odpůrci nacistického režimu v Německu a v roce 1939 vzal Františkův otec svoji rodinu do Maďarska. Čtyři roky žili v Budapešti a pak se koncem roku 1943 přestěhovali na zámek Somlovar. V březnu 1944 okupovalo nacistické Německo Maďarsko. 6. října 1944 byla celá rodina včetně Františka uvězněna. Byli posláni do řady nacistických koncentračních táborů včetně Oranienburgu a Dachau. Na konci dubna 1945 byli osvobozeni americkou třetí armádou.

Po válce získal František vysokoškolské vzdělání v benediktinském opatství v Ettalu. Poté studoval na univerzitě v Mnichově a v Curychu business management. František si v sobě rozvinul vášeň sbírat moderní umění; dnes má mnoho předmětů z jeho soukromé sbírky nastálo vypůjčena mnichovská Pinakotéka.

Dnešní dynastie Wittelsbachů

[editovat | editovat zdroj]

Podle německého práva nejsou královské tituly legálně uznávány, ale mohou být užívány jako součást příjmení. František žije v apartmánu v Nymphenburském paláci v Mnichově, což byla bývalá letní rezidence bavorských králů.

František je současným velmistrem řádu sv. Jiří. Je také velmistrem Řádu sv. Huberta a Řádu Terezie (pro dámy). Je členem senátu mnichovské univerzity a čestným členem bavorské akademie vědy a humanitních studií. Patří mu mnoho čestných funkcí v občanských i náboženských organizacích v Bavorsku.

František je dědicem rodu Stuartovců a tím pádem je jakobity považován za právoplatného krále Anglie a Skotska. Jakobité ho nazývají král František II. Anglický, Skotský, Francouzský a Irský, ačkoliv on sám tyto tituly nepoužívá.

František je otevřeně homosexuál. V červnu 2021 se František objevil po boku svého dlouholetého partnera Thomase Greinwalda na oficiálním portrétu nizozemského fotografa Erwina Olafa. Je první hlavou evropské královské dynastie, která veřejně uznala svého partnera stejného pohlaví.[4]

Nástupnická práva

[editovat | editovat zdroj]

František se nikdy neoženil. Po jeho smrti se jeho funkce hlavy rodu Wittelsbachů přesune na jeho bratra prince Maxe. Protože ani Max nemá žádné syny, budou bavorské tituly po jeho smrti postoupeny jeho prvnímu bratranci princi Ludvíku Bavorskému a jeho potomkům, zatímco funkce dědice rodu Stuartovců bude přesunuta na Maxovu dceru princeznu Sophii z Lichtenštejna.

  • 14. červenec 1933 - 1945: Franz Prinz von Bayern
  • 1945 - 18. červenec 1996: Jeho královská Výsost princ František Bavorský
  • 18. červenec 1996 - dosud: Jeho královská Výsost vévoda bavorský

Vévodův plný titul je Jeho královská Výsost František, vévoda bavorský, francký a švábský, hrabě rýnský. Podle tradice nepřevzal František vyšší titul krále.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Luitpold Bavorský
 
 
Ludvík III. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Augusta Ferdinanda Toskánská
 
 
Ruprecht Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este
 
 
Marie Tereza Modenská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
 
 
Albrecht Bavorský
 
 
 
 
 
 
Maxmilián Josef Bavorský
 
 
Karel Teodor Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ludovika Bavorská
 
 
Marie Gabriela Bavorská
 
 
 
 
 
 
Michal I. Portugalský
 
 
Marie Josefa Portugalská
 
 
 
 
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
'František Bavorský'
 
 
 
 
 
Kelroly Draškovič z Trakoštjanu
 
 
Pavel Draškovič z Trakoštjanu
 
 
 
 
 
 
Alžběta Batthyány
 
 
Dionýs Draškovič z Trakoštjanu
 
 
 
 
 
 
Denes Festetič z Tolna
 
 
Marie Festetič z Tolna
 
 
 
 
 
 
Karolina Zichy
 
 
Marie Draškovičová z Trakoštjanu
 
 
 
 
 
 
Vilém Albrecht Montenuovo
 
 
Alfred Montenuovo
 
 
 
 
 
 
Juliana Batthyány
 
 
Juliana Montenuovo
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Bonaventura Kinský
 
 
Františka Kinská z Wchinitz a Tettau
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa z Lichtenštejna
 
  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Jeho jméno je podle online zprávy rejstříku hlášených ve městě Mnichově Archivováno 19. 1. 2012 na Wayback Machine. v červnu 2010 registrováno jako Franz Herzog von Bayern.
  3. Plné jméno se šlechtickým titulem podle soukromého projektu Paul Theroff’s Royal Genealogy Site zní Franz Bonaventura Adalbert Maria, Herzog von Bayern, Franken und in Schwaben, Pfalzgraf bei Rhein (‚Duke of Bavaria, Franken and in Swabia, Pfalzgraf bei Rhein‘).
  4. LOUIN, Élisa. Le duc de Bavière officialise sa relation avec son compagnon. Point de Vue. 14 June 2021. Dostupné online [cit. 3 July 2021]. (French) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]