Franz Danzi

Franz Danzi
Základní informace
Narození15. května 1763
Schwetzingen
Úmrtí13. dubna 1826 (ve věku 62 let)
Karlsruhe
Žánryopera
Povoláníhudební skladatel, dirigent a violoncellista
Nástrojevioloncello
Manžel(ka)Margarethe Danziová
PříbuzníFranziska Lebrunová[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Ignaz Danzi (15. května 1763 Schwetzingen13. dubna 1826 Karlsruhe) byl německý hudební skladatel, dirigent a violoncellista.

Franz Danzi byl synem italského violoncellisty Innocenze Danziho (kolem 1730 – 26. dubna 1798 Mnichov) Stejně jako jeho sestru Franzisku (Dorotheu) Lebrunovou-Danziovou, budoucí pěvkyni, ho vyučoval nejprve otec a poté Georg Joseph Vogler. Když se v roce 1778 kurfiřtská kapela přestěhovala do Mnichova, Franz Danzi zůstal v Mannheimu. Stal se členem orchestru a operním korepetitorem nového Dvorního a národního divadla. V roce 1780 zde měla premiéru jeho první opera Azakia. Již v roce 1781 odešel do Mnichova, kde v lednu 1784 podepsal smlouvu jako nástupce svého otce coby sólový hráč na violoncello. V roce 1790 se oženil se sopranistkou a hudební skladatelkou Marií Margarethou Marchandovou. V letech 1790 až 1796 pár velmi úspěšně hostoval v Lipsku, Praze, Benátkách a Florencii.

V roce 1796 se Franz Danzi vrátili do Mnichova a od roku 1798 zde působil jako zástupce kapelníka. Po smrti své manželky 11. června 1800 se na několik let stáhl z veřejné činnosti. V letech 1807 až 1812 byl dirigentem Královského dvorního divadla ve Stuttgartu. Působil také jako učitel skladby a inspektor dechové sekce v Uměleckém ústavu sirotčince (Karlsschule), založeném v roce 1811. Od roku 1812 až do své smrti byl Danzi dvorním dirigentem v Bádenské dvorní kapely v Karlsruhe.

Jako dirigent Danzi prosazoval Mozartovy opery a dílo svého přítele Carla Maria von Webera, kterého ovlivnil i kompozičně. Stylově vycházel z klasiky a tradice mannheimské školy a lze jej považovat za jednoho z průkopníků romantismu.

Danzi složil 16 oper, operet a singšpílů, 6 symfonií a řadu dalších orchestrálních i komorních skladeb. Existuje již řada nahrávek jeho děl.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Danzi na německé Wikipedii.

  1. Лебрён. In: Riemannův hudební slovník.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Rochus von Liliencron: Danzi, Franz. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 4, Duncker & Humblot, Leipzig 1876, S. 755 f.
  • Volkmar von Pechstaedt: Thematisches Verzeichnis der Kompositionen von Franz Danzi (1763 - 1826). Mit einem Anhang der literarischen Arbeiten Danzis. Hans Schneider, Tutzing 1996, ISBN 3-7952-0840-8.
  • Franz Danzi: Briefwechsel. (1785 - 1826). Herausgegeben und kommentiert von Volkmar von Pechstaedt, Hans Schneider, Tutzing 1997, ISBN 3-7952-0871-8.
  • Wilhelm Virneisel: Danzi, Franz Ignaz. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 515 (Digitalisat).
  • Harald Strebel: Franz Danzi. Marginalien zu Leben und Werk eines vergessenen Mozartverehrers, seinen „Marchandischen“ Anverwandten und den Beziehungen zu Mozart. In: In signo Wolfgang Amadé Mozart, Mitteilungen der Mozart-Gesellschaft Zürich, 14. Jg., Nr. 23, Januar 2004, S. 16–61.