Fugitive Slave Act či Fugitive Slave Law (česky doslova „zákon o uprchlých otrocích“)[1] byl zákon, který americký Kongres schválil 18. září 1850 v rámci tzv. kompromisu roku 1850 mezi otrokářským Jihem a protiotrokářskou Stranou svobodné půdy na Severu. Na základě tohoto zákona byla federální vláda zavázána, „aby otroky, kteří uprchli na Sever předávala bez soudního projednání jejich bílým majitelům.“[2] Ve Sněmovně reprezentantů byl zákon přijat poměrem 109:76 a v Senátu poměrem 27:12. Jde o nejkontroverznější zákon celého výše uvedeného kompromisu.[2] Abolicionisté zákonu přezdívali „Bloodhound Law“ podle psího plemene Bloodhound, které bylo používáno k hledání uprchlých otroků.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fugitive Slave Act of 1850 na anglické Wikipedii.