Funkční klávesa na počítačové nebo podobné klávesnici nemá pevně přidělenou funkci, ale operační systém a jednotlivé programy ji využívají podle svých potřeb. Poprvé se funkční klávesy objevily na klávesnici dálnopisného terminálu Singer/Friden 2201 Flexowriter Programatic z roku 1965; bylo jich 13, nesly označení F1 až F13 a nacházely se v pravé části klávesnice. Dnešní standardní klávesnice mívají 12 funkčních kláves značených F1 až F12 a umísťovaných obvykle v řadě v nejsvrchnější části klávesnice.
F11 obvykle slouží k rozšíření aktivního okna na celou obrazovku; chce-li uživatel zmenšit obrazovku do původního stavu, stačí pak zmáčknout klávesu F11 znovu[1]
F12 mívá v různých programech různou funkci. Například:
u prohlížečů internetu (Chrome atd.) má obvykle funkci zobrazení zdrojového kódu stránky, na které se právě uživatel nachází;
V programu Microsoft Word lze klávesou F12 v kombinaci s dalšími klávesami program ovládat: