Fyziologie rostlin je vědní obor, podobor botaniky, který se zabývá fyziologií – vnitřními životními pochody rostlin. Mezi klasické studované otázky patří především růst a vývoj rostlin, jejich minerální výživa, fotosyntéza, vodní režim, dýchání, rozmnožování, hormonální regulace, reakce na stresové podmínky, nastie, tropismy a adaptace na vnější prostředí obecně.
Metabolismus je látková a energetická výměna, příjem a zpracování živin. Dělí se na anabolismus a katabolismus.
Vodní režim zahrnuje mechanismy příjmu, vedení a výdeje vody. Rostlina má v průměru 70 % vody a 30 % sušiny.
Příjem vody je založen na dvou mechanismech, na difúzi a osmóze
Kořenový vztlak – vedení dřevem, mechanizmus založený na aktivním příjmu H2O kořeny a následným vytlačením H2O dřevními cévami do vyšších pater rostliny. Tento způsob je pomalejší než transpirace a vyžaduje energii. Uplatňuje se, když rostlina netranspiruje, např. na jaře nebo při vysoké vzdušné vlhkosti.
Probíhá za pomoci
je poměr mezi výdejem a příjmem vody. Nadměrná transpirace narušuje vodní bilanci, což vede k vodnímu deficitu u vyšších rostlin, mechorostů či řas.