Fügen (Zillertal)
| Fügen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°20′55″ s. š., 11°51′ v. d. |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Tyrolsko |
| Okres | Schwaz |
  Fügen | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,64 km² |
| Počet obyvatel | 4 227 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 636,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Telefonní předvolba | 05288 |
| PSČ | 6263 |
| Označení vozidel | SZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fügen je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Schwaz.
Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Fügen je považován za hlavní město předního Zillertalu. Obec leží na širokém náplavovém kuželu potoka Risch. Obec se skládá z obce Fügen s 2716 obyvateli a obcí Gagering (rotte) na severu se 187 obyvateli, Kapfing (vesnice) na jihu s 990 obyvateli a bývalé průmyslové osady Kleinboden am Finsingbach na jihozápadě s 390 obyvateli (k 1. lednu 2022[2]).
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Obec sousedí s obcí Schlitters na severu, s obcí Bruck am Ziller na severovýchodu, s obcí Hart im Zillertal na východě, s obcí Udems na jihu a s obcí Fügenberg na západě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Urnové hroby nalezené v Kapfingu v roce 1982 dokládají rané osídlení v době bronzové.[3] První písemná zmínka o Finsingu pochází z roku 927, kde je uváděn jako Funzina, samotný Fügen až kolem roku 1140/49 je uváděn jako Fugnæ.[4] Písemné zmínky o Fugine se objevují přibližně ve stejné době. Z církevního hlediska patřil Fügen do diecéze Brixen, ale z hlediska státního práva patřil až do roku 1803 do arcidiecéze Salzburg. Fügen byl po určitou dobu Dingstätte salcburského dvora Zell.
Velké útrapy třicetileté války vedly 19. května 1645 k povstání fügenských sedláků proti jejich panovníkovi, salcburskému arcibiskupovi, kterému dlužili desátky. K tomuto povstání se připojili všichni zillertálští sedláci, kteří podléhali salcburskému arcibiskupovi.
V roce 1678 byl jmenován samostatný soudce pro salcburský soud ve Fügenu, který byl v roce 1849 označen za okresní soud. V roce 1923 byl soudní okres Fügen přidělen k okresnímu soudu v Zell am Ziller.
Od 15. století získával Fügen na významu jako průmyslové centrum údolí; vyráběly se zde dělové koule, pancéřové pláty i plech. V roce 1697 postavila železářská společnost Fügen hrabat Fiegerů železárnu v Kiefersfeldenu (Bavorsko). Na konci 19. století musel být provoz kvůli konkurenci ukončen.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Blason: V červeném poli stříbrná motyka otočená ostřím doprava nad stříbrným tuřínem se třemi listy.[5]
Obecní znak udělený v roce 1964 připomíná dva významné šlechtické rody, které ve Fügenu sídlily. Motyka byla mluvícím erbem Haklů, bílý tuřín pochází z erbu Keutschachů.[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Fügen, za ním Spieljoch, vlevo v pozadí Gilfert -
Zámek ve Fügenu -
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Fügenu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Statistik Austria: Bevölkerung am 1.1.2022 nach Ortschaften (k 1. 1. 2022) (ODS). S. položky 16811–16814. www.statistik.at [online]. [cit. 2022-09-06]. S. položky 16811–16814. Dostupné online.
- ↑ Historische Entwicklung. Fügen [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. Innsbruck: Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum, 2009. v. s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 797028329 S. 103, 137 a 372.
- ↑ Landesgesetzblatt Tirol. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online.
- ↑ WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 74.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fügen na Wikimedia Commons - Oficiální stránka
