Gaius Servilius Glaucia

Gaius Servilius Glaucia
Narození142 př. n. l.
starověký Řím
Úmrtíprosinec 100 př. n. l. (ve věku 41–42 let) nebo 100 př. n. l. (ve věku 41–42 let)
Řím
Povolánístarořímský politik a starořímský voják
Funkcepraetor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gaius Servilius Glaucia († konec 100 př. n. l.) byl římský politik, který zastával v roce 100 př. n. l. úřad praetora.[1] Stal se známým tím, že se pokusil neústavním způsobem kandidovat na konzula pro následující rok, ale byl koncem roku během volebních nepokojů a politického násilí zabit.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Glaucia pravděpodobně pocházel z rodu, jehož někteří předkové se stali konzuláry, což z něj činilo příslušníka nobility.[2] Svoji veřejnou kariéru započal nějaký čas před rokem 109 př. n. l.[3] či 107 př. n. l.[2], kdy zastával úřad quaestora.

V roce 104 nebo 101 př. n. l.[pozn. 1] zastával Glaucia úřad tribuna lidu. Každopádně se jeho tribunát konal rok před tribunátem Lucia Appuleia Saturnina, ačkoliv přesné údaje nelze s jistotou určit vinou nejasností plynoucích z Appiánova popisu.[4][2] Během svého tribunátu schválil legislativu, která přenesla složení porot u stálého soudu pro vydírání (latinsky quaestio perpetua de repetundis) ze senátorského stavu na equity . Tímto zákonem také stanovil vymáhání prostředků získaných vydíráním od konečných příjemců, nikoli pouze od odsouzených; zákon také zakazoval odsouzeným odvolávat se k lidovému shromáždění. Jeho funkční období skončilo skandálem; když předsedal volbám nástupců do úřadu tribuna lidu, byl úspěšný kandidát jménem Nunnius (nebo Nonius) zavražděn a jako náhradník byl zvolen Saturninus.[5][6]

Censor Quintus Caecilius Metellus Numidicus se v roce 102 př. n. l. neúspěšně pokousil vyloučit Glauciu ze senátu.[2] Příští rok byl Glaucia zvolen praetorem na rok 100 př. n. l. a projevil se jako politický spojenec konzula Gaia Maria a Saturnina. Saturninus zahájil legislativní program, který se snažil rozšířit okruh příjemců bezplatně rozdávaného obilí, založit kolonie veteránů v provinciích, dát Mariovi pravomoci udělovat římské občanství a přerozdělit půdu zabavenou Kimbrům (germánskému kmeni, který Marius porazil v předchozím roce).[7] Legislativa, která byla doprovázena násilím a v rozporu s náboženským právem, vzbudila pohoršení i tím, že Saturnin byl zvolen opětovně do tribunátu také násilím.[8]

Smrt

[editovat | editovat zdroj]

Datum smrti Glaucii je sporné. Appiános tvrdí, že se Saturninem zemřeli 10. prosince 100 př. n. l. Někteří moderní historikové, včetně Ernsta Badiana a Emilia Gabby, se domnívají, že toto datum je chybné a Appiánova tvrzení jsou v rozporu s římským volebním postupem.[9] To, že Appiánovo vyprávění je pro toto údobí chybné, je obecně přijímáno.[10]

Bez ohledu na to je vyprávění o jeho smrti popsané Appiánem i do značné míry neslučitelné s Ciceronovým spolehlivějším popisem událostí roku 100 př. n. l. Glaucia se toho roku pokusil kandidovat na konzulát, a pokud by byla jeho kandidatura přijata, díky své obrovské popularitě by byl pravděpodobně zvolen. Jeho kandidaturu však odmítl předsedající úředník, v tomto případě téměř jistě Marius.[11] Appiános místo toho uvádí, že Glaucia v průběhu voleb zaostával za svým soupeřem Gaiem Memmiem; Appiános tvrdí, že pro zajištění svého vítězství ve volbách nechal Glaucia během comitií před zraky lidí Memmia zavraždit. [12]

Badian se vzhledem k Ciceronovým tvrzením o popularitě Glaucii domnívá, že se Saturninus a Glaucia místo toho snažili prosadit lidové hlasování s cílem zvrátit Mariovo rozhodnutí a nařídit přijetí Glauciovy kandidatury.[13] Poté, co Saturninus nechal zavraždit Memmia, pravděpodobně po útěku před náhlým výbuchem nepokojů narušujících comitie, obsadil Kapitol a svolal tam lidové shromáždění, aby přijalo jeho legislativu. [14] Na popud Marka Aemilia Scaura, principa senátu, schválil senát senatus consultum ultimum; Marius shromáždil ozbrojené oddíly a pak s mimi pochodoval na Kapitol. Saturninus se i se svými spojenci vzdal, ale poté, co byl zadržován v budově senátu, byl s nimi zlynčován davem.[8] Přibližně ve stejnou dobu byl Glaucia pravděpodobně zabit poté, co byl odvlečen z domu jistého Claudia.[7] Případně mohl setrvávat se Saturninem na Kapitolu, kde byl zabit krátce poté, co Mariovy oddílu dobyly vrch.[pozn. 2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Thomas R. S. Broughton v Magistrates of the Roman Republic připouští jako možné oba roky, ale dává přednost roku 101 př. n. l.; Ernst Badian se přiklání k roku 101 př. n. l.
  2. ↑ V žádném případě však nebyli všichni seditiosi odvedeni do senátu a en bloc lynčováni, jak to tvrdí Appiános. Takový názor je „určitě nesprávný“[15]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaius Servilius Glaucia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Broughton 1951, s. 574.
  2. ↑ a b c d Badian 2012.
  3. ↑ Broughton 1952, s. 619.
  4. ↑ Broughton 1952, s. 645.
  5. ↑ Broughton 1951, s. 571–72.
  6. ↑ Badian 1984, s. 117 n. 37.
  7. ↑ a b Broughton 1952, s. 575.
  8. ↑ a b Broughton 1952, s. 576.
  9. ↑ Badian 1984, s. 101, 106.
  10. ↑ Beness a Hillard 1990, s. 269.
  11. ↑ Badian 1984, s. 113.
  12. ↑ Badian 1984, s. 107, 116.
  13. ↑ Badian 1984, s. 115.
  14. ↑ Badian 1984, s. 117.
  15. ↑ Beness a Hillard 1990, s. 272.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]